Zvláštní kamenné ohrady a Sedlatý kámen na severní straně Kleti v sobě nesou tajemství

„Někdo říká, že tyto kamenné zdi byly základem lesní školky, jiní se domnívají, že je to vstup do jiné dimenze. Je to celé opředené tajemstvím,“ říká Václav Bürger ze Společnosti žebříkového kamene na Kleti. Zdi ale přitom nepůsobí jako hranice, mají totiž tvar obdélníku.

Podle další teorie je vytvořili keltští duchovní neboli druidi. „Říká se, že to bylo vyhrazené místo, a když druid prošel obřadem zasvěcení, vstoupil dovnitř, mezi zdi, a prý se dostal do jiného světa, do jiné dimenze. Zkrátka je tu uprostřed lesa obdélníkový obvod vyznačený kameny.

Důvod? Ať si každý dosadí podle sebe,“ dodává další ze členů Společnosti žebříkového kamene na Kleti Jan Mejzlík. Jedna z prozaičtějších teorií tvrdí, že zdi jsou pozůstatkem ohrádek pro ukládání stromků. I ta má však mezery. „S tímto vysvětlením přišli lesníci a bylo to logické. Než ale řekli, že stromky se tu začali sázet až dlouho poté, co už tu ohrádky byly,“ vysvětluje Jan Mejzlík.

Další zajímavostí je na Kleti tak zvaný Sedlatý kámen. „Údajně na něm sedávala Panenka Marie, která na něm vyseděla důlek. Ale tento tady, u kterého stojíme, už není původní, ten byl asi o sto metrů dál. Ležel tu až do roku 1968, kdy jím dřevorubci zatarasili cestu ruským vojákům, kteří se pokoušeli dobýt Kleť. Rusové se díky němu dál nedostali,“ popisuje Jan Mejzlík.

Poté kámen odvezl kameník, který ho rozštípal a použil do soklu některého z domů. Památka tedy zmizela, ale členům společnosti se podařilo najít jiný plochý balvan a umístit ho do lesa jako nový Sedlatý kámen. „A protože lidé o tom starém nic nevědí, sedím tady tedy v místech tak, jak to tu vyseděla Panenka Marie, i když už je to tak trochu fikce,“ uzavírá Jan Mejzlík.