ALGOL

18. prosinec 2002

Včera jsem tu mluvil o souhvězdí Perseus, které je za zimních nocí na obloze dobře viditelné. A slíbil jsem, že se k věci ještě vrátím. Říkal jsem, že slavný řecky mytologický hrdina má s sebou na obloze hlavu příšerné Medúsy, s jejíž pomocí ničil své nepřátele - když se na ni podívali, neodvratně zkameněli. I my se dnes na hlavu Medúsy můžeme podívat, a ani kvůli tomu nezkameníme. Je to druhá nejasnější hvězda souhvězdí Persea a její jméno Algol je asi některým z nás povědomé. Ano, Algol je poměrně známá hvězda, protože jde o první hvězdu, u které byla - už ve starověku - pozorována proměnnost.

Proměnné hvězdy jsou hvězdy, které pravidelně mění svou zdánlivou jasnost. U Algolu se změny jasnosti opakují přesně po dvou dnech, dvaceti hodinách a devětatřiceti minutách. Algol má slabého průvodce, který ho v pravidelných intervalech zakrývá, a snižuje tak jeho jasnost. Takovým hvězdám - a dnes je jich známo opravdu hodně - se říká zákrytové proměnné. Nám dnes proměnnost hvězd, když známe její příčinu, připadá pochopitelná, staré národy v ní však viděly něco příšerného, přímo děsivého. Takové podivné pomalé a zcela pravidelné mrkání... co to má znamenat.

Michal Novotný

Proto si staří Řekové pomysleli, že ta mrkající hvězda je hlava nějaké příšery, nejspíš známé Medúsy, a kolem té hvězdy si pak utvořili souhvězdí Persea, hrdiny, který Medúsu zabil. Ze stejného pocitu vyšli i staří Arabové, kteří tu hvězdu nazvali Ras al Ghul, tedy ďáblova hlava, hlava démona, hlava pouštního démona. Z arabských slov Ras al Ghul pak zkrácením vzniklo naše dnešní Algol.

Pozoruhodné určitě je, že ačkoliv jméno této hvězdy naznačující její proměnnost se i v Evropě používalo velmi dlouho, toho, že beta Perseidy, čili Algol, mění svůj jas, je to proměnná hvězda, si v moderní době první Evropan všiml až roku 1669. Abych jazykové téma souhvězdí Persea skoro vyčerpal, ještě dodám, že nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí, tedy hvězda ještě jasnější než záhadný Algol, má dokonce dvě jména - častěji používané Algenib a méně obvyklé Mirfak. Obě ta pojmenování jsou původem arabská - první říká, že tady je bok Persea, druhé na tomto místě souhvězdí vidí hrdinův loket.

Vysílá se ve středu 18.12.

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.