Architekt Jan Kotěra se odklonil od secese a začal tvořit purismus. Tohle jsou jeho nejslavnější stavby
Jan Kotěra, označovaný za zakladatele moderní české architektury, se narodil 18. prosince 1871 v Brně do smíšené česko-německé rodiny. Po několika stěhováních se Kotěrovi usadili v Plzni, kde mladý Jan absolvoval střední průmyslovou školu.
Po maturitě zamířil do Prahy, kde získal praxi v projekční kanceláři podnikatele inženýra Freyna. Právě tam přišlo osudové setkání, které ovlivnilo celý jeho následující život.
Čtěte také
Seznámil se totiž s vlastenecky naladěným baronem Mladotou ze Solopisk, který ho přizval k přestavbě svého zámečku Červený hrádek u Sedlčan. Při této práci objevil Kotěrův talent, stal se jeho mecenášem a podpořil ho v dalších studiích, za kterými se Jan vydal do Vídně.
Po studiích zakotvil v Praze a začal tvořit architekturu odklánějící se od tehdy populární secese. Upozornil na sebe variantami moderny, především purismem. K nejslavnějším stavbám Jana Kotěry patří Národní dům v Prostějově, Muzeum Východních Čech v Hradci Králové nebo budova Právnické fakulty v Praze. Dokončení této stavby se už Jan Kotěra nedožil. Zemřel předčasně v 52 letech, 17. dubna roku 1923.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
