Bramboru od jezera Titicaca zkouším zvyknout na místní podmínky, říká profesor Luděk Šefrna. Je mu 73 let a stále ho baví učit, zkoumat a cestovat
Profesor Luďek Šefrna z Týnce nad Sázavou ve svých 73 letech stále vyučuje na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Zabývá se zkoumáním půd, tedy pedogeografií a biogeografií. Své obzory si rád rozšiřuje i na expedicích v Latinské Americe, v Peru a Chile, kde prožil 14 měsíců. Jeho příběh přináší redaktorka Věra Hájková.
Ve školním roce Luděk Šefrna nejraději vyráží se studenty do terénu. Nenudí se ale ani o prázdninách. Zkoumá vlastní zahradu, kterou proměnil v experimentální pracoviště, a také pročítá práce studentů.
„Teď se blíží druhý termín obhajob bakalářských prací a diplomek, takže tady zrovna před sebou mám dvě.“
Jeho práce ho stále moc těší a promítá ji i do soukromého života. „Jsem rád, že tam ještě mám částečný úvazek a můžu trochu pomoct. Jsem ale spíš na tu klasiku, kdy se jede do terénu, něco se popíše, seberou se data a pak se zpracovávají,“ přibližuje akademik.
Brambora od jezera Titicaca
Výzkumná práce je pro něj zároveň velkým koníčkem, a tak si vytvořil výzkumné plochy i na vlastní zahradě. „Já to mám spíš jako volně rostoucí ekosystémy, který se prolínají. Když se podíváte tady za sebe, tak vidíte bramboru, která už je asi metr a půl vysoká. Tu jsem roku 2010 přivezl od břehu jezera Titicaca v Peru a zkouším ji tady zvyknout na místní podmínky, především délku dne.“
Profesor Šefrna spolupracuje také s archeology, zabýval se pro ně například výzkumem obilí. Účelem bylo zjistit, zda lidé kdysi dávno nějakým způsobem hnojili. A aby měl srovnání, vysel část starého druhu obilí nejen na své zahradě. „Část jsem vysel i v lese, který vlastním, kde je půda velice chudá. Zjistili jsme, že tehdejší zemědělci skutečně používali nějaké hnojivo, především dusík.“
Na další ukázkové ploše na zahradě má hromadu hlemýždích ulit. Jde o výzkum, z kterého budou výsledky až tak za 300 let, kdy se ulity promění v černou zem.
„My jsme takový půdy nacházeli třeba v Patagonii na pobřeží, kde hodně prší. Jsou tam kupky úplně černý půdy, a jsou to právě pozůstatky mořských plžů, který tam kmeny konzumovaly a na takové skládky odhazovaly.“
Jak se Luděk Šefrna udržuje kondici a kam se chce na expedici vydat příští rok? Poslechněte si v reportáži Věry Hájkové.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
