Brumle vám zklidní mysl. Zahrát si na ni může úplně každý
Učitel informatiky Petr Jasinčuk má neobvyklého koníčka. Je totiž brumlista. Znamená to, že hraje a také vyučuje hru na pradávný hudební nástroj zvaný brumle. Před 11 lety si pořídil první lacinou brumli. Byla to spíš hračka než hudební nástroj. Dnes jich vlastní asi 40 kusů.
U nás je tento hudební nástroj známý pod celou řadu názvů, které se liší podle regionu. Říká se mu třeba grmle, drmle, brumejsla, brumla, bruslička, brumlačka nebo drnkačka. „Je to hodně starý nástroj a zatím nejstarší archeologické vykopávky jsou 4 tisíce let staré z nějaké provincie v Číně,“ říká Petr Jasinčuk, když otevírá kufřík, kam se mu vejde asi 25 brumlí. Jsou to jednoduché kovové nástroje ve tvaru písmene omega s vibrujícím plátkem uprostřed. Celý nástroj se mu vejde do dlaně. Zatímco brumlař brumli vyrábí, brumlista ji umí rozeznít.
V českých zemích nalezly brumle uplatnění především jako dětské hudební hračky, ale například v někdejší Podkarpatské Rusi jsou ještě i dnes při venkovských svatbách často jedinými hudebními nástroji. Existovali dokonce i koncertní hráči na brumle. Český hudebník Franz Kunert údajně ovládal 16 druhů brumlí a v letech 1810 – 1830 pořádal koncerty v mnoha evropských městech.
Zakladatel České komunity brumlistů a brumlistek Petr Jasinčuk začal hrát sám bez další pomoci. Shlédl spousty videí na Youtube a přečetl desítky webů zaměřených na tento nevšední hudební nástroj. Časem si našel vlastní styl a nyní pomáhá začátečníkům i pokročilým zvládnout hru na brumli. Natočil pro ně celou řadu návodů a videí. V roce 2020 vydal sólové album The Breath of time.
Jak se brumle liší a proč jich brumlista využije hned několik? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
