Čas letí jako bláznivý. Jak ho lidé v průběhu staletí měřili, ukazuje Národní technické muzeum

Čas letí jako bláznivý. Jak ho lidé v průběhu staletí měřili, ukazuje Národní technické muzeum
„Lidé si vždycky našli nějakou jednotku nebo jev, který byl izochronní, tedy rovnodobý. Pro nejstaršího člověka se takovým jevem stal pohyb slunce po obloze. Plně mu postačoval. Poznal úsvit, pravé poledne, když bylo slunce nejvýš, a poznal západ slunce,“ vysvětluje Radko Kynčl, kurátor expozice Měření času v Národním technickém muzeu v Praze na Letné.
Když se ukázala potřeba měřit čas i v noci, vytvořil si člověk hodiny ohňové, pískové nebo vodní. Čas tak ukazovala například délka svíčky, která odhořela, písek, který se přesypal, nebo voda, která otvorem vytekla z nádoby.
„Potom, když lidé na přelomu 12. a 13. století zkonstruovali první mechanické hodiny, oscilátorem v nich byl lihýř. Časovou jednotku pak skládali z jednotlivých kmitů lihýře. Později, když objevili vlastnosti kyvadla a pro přenosné hodiny zkonstruovali setrvačku (setrvačník, opatřený pružinou, která ho vrací zpátky), jednotkou byl jeden kyv toho kyvadla,“ dodává Radko Kynčl.
Hodina vznikla historicky, postupným dělením času. Vědělo se, kolik kyvů kyvadla musí do jedné hodiny být. Záleželo na tom, jaké kyvadlo se použilo. Pokud bylo metr dlouhé, kyv trval jednu vteřinu. Kyvů do hodiny musel být odpovídající počet. A podle toho musely být upraveny převody v hodinách.
Později vznikly hodiny elektronické, a nakonec ty nejmodernější - atomové, které jsou k vidění v expozici Astronomie Národního technického muzea.
V expozici Měření času si prohlédnete hodinky kapesní, interiérové nebo velké věžní hodiny. Obdivovat můžete hodinky ve tvaru kytary, hodinky umístěné v prstenu, v náramku, ale i hodiny sluneční, vodní, ohňové a přesýpací, o kterých už byla řeč. Expozice zachycuje rozvoj domácího hodinářství od dob vlády Lucemburků. Nechybí ruční hodinářské nářadí a pomůcky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ukrajinci znovu budují svůj národ, tentokrát bez ruských stop, říká skotská reportérka Stout
-
Vyhořelá generace? Skoro polovina mladých lidí se potýká se známkami deprese. Jak z toho ven?
-
Rusko zaútočilo na autobusové nádraží a univerzitní kliniku v Záporoží. Ve městě je 20 zraněných
-
U Edinburghu hoří známá hora Arthur's seat. Požár se rychle rozšířil po hřebeni kopce