Chodský pes - nejstarší české plemeno, které se vrací do módy

Chodský pes jako strážce hranice

Chodský pes kdysi sloužil Chodům při střežení hranic. Důležitá byla cesta od Domažlic do Německa. A právě tuto trasu strážili chodští psi při pochůzkách se svými majiteli. Podobu tohoto psa ztvárnil například Mikoláš Aleš.

Všestranně využitelný pes

Chodského psa si pořídila Milena Potůčková z Pardubic. Jaké jsou její zkušenosti s tímto plemenem?

• Není to lovecký pes, takže nebude běhat v lese za srnkami a zajíci
• Je také všestranně využitelný a dobře ovladatelný. Snaží se člověku zavděčit.
• Má výborné čichové vlastnosti, takže se hodí i na záchranářské práce.
• Miluje svou rodinu včetně dětí, zároveň je to dobrý hlídač.
• Jedinou nevýhodou je hustá černá srst, která líná. Chlupy jsou až dvanáct centimetrů dlouhé.

Černá barva se žlutými znaky

Chodský pes se dá splést s černým německým ovčákem. Je ale menší a chlupatější. Má žluté znaky na tlapkách, v uších, na náprsence a pod ocasem. 

Po válce plemeno skoro vymizelo

Chodský pes je sice nejstarší české národní plemeno, ale po válce skoro vymizelo. Teprve v roce 1984  se podařilo díky několika jedincům chov obnovit. Dnes je v České republice kolem tří tisíc jedinců. O štěňata je stále větší zájem.