Církev se rozhodla zahájit s husity diplomatické rozhovory. Výsledkem byla basilejská kompaktáta
Od roku 1415 byli čeští a moravští husité považováni za kacíře, což o pár let později vyústilo v sérii protihusitských křížových výprav vyhlašovaných papežem.
V důsledku celkového neúspěchu těchto tažení se roku 1431 církev, představovaná basilejským koncilem, rozhodla zahájit s husity diplomatické rozhovory. Výsledkem ujednání mezi basilejským koncilem a zástupci českých a moravských husitů jsou pak takzvaná basilejská kompaktáta, která byla slavnostně vyhlášena 5. července 1436 v Jihlavě.
Do tohoto města, představujícího významné katolické centrum na česko-moravských hranicích, vstoupil římský císař Zikmund, aby konečně udělal tečku za husitskými válkami. Podpisem kompaktát byl Zikmund Lucemburský přijat za českého krále, byť jen na posledních sedmnáct měsíců svého života.
Slovo Kompaktáta pochází z latinského „compactus“ tedy něco, co je smluveno. V kompaktátech se mimo jiné kališníkům přiznal nárok na přijímání krve páně – tedy pití vína z kalicha.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
