Církev se rozhodla zahájit s husity diplomatické rozhovory. Výsledkem byla basilejská kompaktáta
Od roku 1415 byli čeští a moravští husité považováni za kacíře, což o pár let později vyústilo v sérii protihusitských křížových výprav vyhlašovaných papežem.
V důsledku celkového neúspěchu těchto tažení se roku 1431 církev, představovaná basilejským koncilem, rozhodla zahájit s husity diplomatické rozhovory. Výsledkem ujednání mezi basilejským koncilem a zástupci českých a moravských husitů jsou pak takzvaná basilejská kompaktáta, která byla slavnostně vyhlášena 5. července 1436 v Jihlavě.
Do tohoto města, představujícího významné katolické centrum na česko-moravských hranicích, vstoupil římský císař Zikmund, aby konečně udělal tečku za husitskými válkami. Podpisem kompaktát byl Zikmund Lucemburský přijat za českého krále, byť jen na posledních sedmnáct měsíců svého života.
Slovo Kompaktáta pochází z latinského „compactus“ tedy něco, co je smluveno. V kompaktátech se mimo jiné kališníkům přiznal nárok na přijímání krve páně – tedy pití vína z kalicha.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
