Co dělat na zahradě v zimě? Odstranit mumie, prořezat rybíz, plnit krmítko nebo zužitkovat vánoční stromek
V zimních měsících si zahrádkáři mohou udělat malou dovolenou. Jen tak odpočívat nebo plánovat, co na jaře vylepší. Koho ale nicnedělání nebaví, může vyrazit do zahrady s konví, kartáčem nebo nůžkami. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Pomocí nůžek na tyči odstraňujeme z korun ovocných stromů mumie, tedy plody napadené monilinií, a třeba je i na ohníčku spálíme. Když je čím a nemrzne, můžeme zalít rododendrony a další stálezelené dřeviny (i jehličnaté). Případně pod jejich keře nahrnout sníh, napadne-li.
Krtci budou rejdit, i když teplota na povrchu klesne pár stupínků pod nulu. Za letního sucha si moc velké zásoby nenadělali, a tak budou vrtat další a další tunely, aby našli potravu do zásob. Hromádky můžeme rozhrabat.
A nic nám nebrání v rámci procházky prořezat keře rybízů. Pokud máme sklep, větráme a přebíráme ovoce i zeleninu. Jedno shnilé jablko nebo mrkev dokážou nakazit všechno, čeho se dotýkají. A hniloba se šíří rychle dál. Nahnilé ovoce nebo zeleninu vyhodíme.
Můžeme taky očistit borku s mechy a lišejníky z ovocných stromů a pak je nabílit. Anebo využít vánoční stromek, který jsme už odstrojili a nevíme si s ním rady. Je to ideální zdroj větviček na ochranu stálezelených dřevin proti časnému jarnímu sluníčku. Stín nedovolí, aby se listy nebo jehličky více zahřály, začaly intenzivně dýchat a ztrácet vodu, vadnout. Další větve poskládáme z jihu a západu na nadzemní část keřů.
Máme-li kde vánoční stromky spálit, popel rozhodíme pod ovocné stromy, na záhony, třeba mezi jahody, na zryté plochy pro zeleninu, můžeme ho dát do kompostu. Popel ze dřeva je docela solidní hnojivo, zdroj fosforu, draslíku a zejména vápníku.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
