Jak správně zalévat? Víme, jak na to, aby se voda dostala přímo ke kořenům
V některých letech déšť pravidelně zalévá zahradu místo nás a v jiných letech je potřeba chopit se konve nebo hadice a zahradu zalévat svépomocí. Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář radí, jak na to, aby se voda dostala přímo ke kořenům.
„Velmi se mi osvědčilo zalévání pomocí PET lahví (ideální je objem 2,5 litru). Stačí do víčka udělat otvor asi 5 mm v průměru, seříznout spodek lahve, ale ne úplně, aby se dal zase přiklopit (a do lahve nepadalo listí nebo hmyz). Pak petku zátkou dolů zakopat u jednotlivých rostlin. Rajčat, paprik, květáků, zelí, salátů, rostlin dýní, melounů, okurek. Vodu do petek nalévat z konve menšího rozměru, abychom se proudem vody do lahve dobře trefili. Voda se z petky otvorem ve víčku pomalu dostává přímo ke kořenům, nevypařuje se z povrchu záhonů a v záhonech tolik neklíčí plevele.
Pokud zaléváme velkou plochu hadicí, zabere nám to spoustu času. O tom, jestli jsme zalili dobře, se můžeme snadno přesvědčit. Když do záhonu rýpneme a zem je prolitá alespoň do hloubky 10 až 15 cm, pracovali jsme dostatečně dlouho a dobře. Pokud voda dosáhla jen do 5 cm, necháme záhon ‚přijít k sobě‘ a za půl hodiny, za hodinu, se k němu vrátíme. To si můžeme dovolit, máme-li bohatství vody a dost času na následné pletí, okopávání, kypření.
Máme-li vody málo, volíme raději zálivku bodovou, konví, do místa výsadby či výsevu. Nebo položíme a zprovozníme kapkovou závlahu, zakopeme petky k rostlinám. Můžeme si pomoci také zakopáním trubek s dírkami ke stromkům a zaléváním do nich, zakopáním zalévacích nádob z terakoty. V tomto případě vodu naléváme jen do nádob nad zemí či zakopaných v ní, a ta se pod zem vsakuje, stává se přístupnou rostlinám. Na povrchu je sucho, dole vláha. Je to asi nejšetrnější a nejúspornější.
Oblíbenou variantou zalévání jsou průlinčité hadice. Z těch po celé délce kape voda. Pokud je necháme na povrchu, máme kontrolu, že fungují. Po této zkoušce můžeme hadice zahrábnout do země okolo rostlin, klikatě v záhonu, aby zavlažování plochy bylo rovnoměrné, nebo aby vodu více dostávaly konkrétní rostliny, ty hadicí obkroužíme. Tyto hadice jsou určeny k použití při nízkém tlaku, pustíte-li do nich vodu bez redukce, začnou praskat. Je do nich možné použít i vodu z vodních toků či nádrží.
Zalévání je věda. Když necháme vodu z vrtu nebo studny nějaký čas v nádrži nad zemí, v sudu, bude pro zálivku hodnotnější než ta přímo čerpaná. A nejde jen o její teplotu. V nádrži se okysličí, kořenům více ‚chutná‘, rostliny po takové zálivce lépe rostou. Kyslík ve vodě dělá divy.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
