Co vědět, než si koupíte elektromobil? Kolik najezdíte a zda máte z čeho nabíjet
O tom, zda je elektromobilita budoucností automobilismu se vedou vášnivé spory. Pokud se rozhodnete, že si auto do zásuvky pořídíte, měli byste zvážit některé okolnosti, které by vám mohly pomoci s výběrem a rozhodnutím.
První a zásadní otázkou je dojezd auta, které si chcete pořídit ve srovnání se vzdáleností, kterou pravidelně překonáváte. Rozhodně není dobré pořizovat elektromobil s dojezdem 200 km v případě, že dojíždíte 180 km. Ne vždy budete mít nabito do plna a existují i jiné okolnosti, které mohou váš dojezd výrazně omezit. Je tedy nutné počítat s dostatečnou rezervou.
To platí i v případě, že se rozhodneme koupit si elektromobil z druhé ruky. Vyjde to o dost levněji a může to být cesta i pro méně movité zájemce. Zde není až tak důležitý celkový nájezd ojetého vozu, jako spíš stav jeho baterie. Většina elektromobilů je opatřena sofistikovanou diagnostikou, která reálný stav baterie umí zjistit. I zde je nutné přibližně vědět, jaké vzdálenosti nejčastěji jezdíme a počítat i s dostatečnou rezervou.
Druhým otazníkem je kde budeme nabíjet. Volbou jsou veřejné nabíjecí stanice. Bohužel, není jich stále dost a nejsou také všude, kde bychom je potřebovali. Pokud tedy bydlíme v rodinném domku, je ideální stav pořídit si domácí nabíječku. Wallbox, jak se jim odborně říká, můžeme pořídit podle vybavení od cca 10 do 40 tisíc korun. Záleží na vybavení a provedení. Nabíjet se dá i z běžné třífázové zásuvky a dokonce i z klasické jednofázové zásuvky jištěné minimálně jističem 16 A. Problém je, že z takovéto zásuvky auto přes noc rozhodně nenabijeme. Také musíme počítat s tím, abychom měli dostatečně kapacitní přívod elektřiny do domu. Minimální jištění je 3 x 25 ampérů, lepší je však ještě alespoň o řád více, tedy 35 či 50 A. S tím jsou bohužel spojeny i vyšší poplatky za odběrné místo. K zahození není ani fotovoltaická elektrárna, která umožní alespoň část baterie nabít zdarma.
A jak je to s řízením elektromobilu? Je překvapivě příjemné. Kdo si zvykne na to, že mu chybí spojkový pedál, stejně jako u aut s automatickou převodovkou, je překvapen zejména dynamickými vlastnostmi auta. Je velmi živé, poskytuje obrovskou sílu už při rozjezdu. I proto je nutné mít cit a zodpovědnost. Méně zkušený řidič může být silou vozu nemile překvapen.
Naopak co se týče průměrné rychlosti, zejména na dálnici, elektromobilisté brzy zjistí, že maximální povolená rychlost znamená mnohem větší spotřebu než například konstantní rychlost kolem 110 km/h. Úspornost jízdy je možné si také nastavit volbou jízdního režimu.
Kdo chce pořídit elektromobil, měl by zvážit, zda jej může například garážovat. Garážovaný vůz nemá takové nároky na vytopení interiéru zejména v zimě. Právě komfort řidiče a někdy i baterie, která se v mrazech udržuje při vyšších teplotách, ubírá mnoho kilometrů z deklarovaného dojezdu. V případě, že je vůz zapojený na nabíjecí stanici, můžeme ohřev interiéru i baterie řešit díky dodávanému proudu, nicméně i tak je pak odběr elektromobilu o dost vyšší.
Jízda v zimních měsících je také o dost složitější, právě co se týče odhadu kapacity baterie v souvislosti s udržováním teploty v kabině. O něco lépe na tom jsou vozy ohřívané tepelným čerpadlem, nicméně i zde je s úbytkem kapacity třeba počítat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.