Dáša Vaňková vyrábí sedla pro kovboje. Westernoví jezdci za ní jezdí i ze zahraničí
Westernová sedlářka Dáša Vaňková vyrábí sedla koním i lidem na míru. Netradičnímu řemeslu se věnuje už téměř 30 let. První zakázku dostala před lety od souseda, dnes za ní jezdí westernoví jezdci i ze zahraničí.
Dáša Vaňková je vyučená v oboru sedlář - brašnář, ale hodně věcí se naučila od kamaráda, který měl westernové sedlářství. „Ten mne naučil, co a jak vypadá. Jak vypadá kostra, jak vypadá kůže, jak se řeže kůže,“ vzpomíná sedlářka na první řemeslné krůčky. Po přestěhování z Prahy do Otročiněvsi si u domu otevřela dílnu, kde tráví celé dny. Práce na jednom sedle zabere zhruba dva týdny, ale v případě bohatě zdobených westernových kousků se může výroba protáhnout i na měsíc. Každé sedlo je originál.
Stěny malé dílny v Otročiněvsi na Berounsku pokrývají police s tlustými kůžemi, ukázky kování a netradiční spony k opaskům. Na stojanu v rohu místnosti čeká na vyčištění a opravu krásně zdobené sedlo vyrobené v Texasu. Uprostřed dílny stojí dřevěná kostra s laminátovým modelem sedla. Dáša Vaňková právě začíná pracovat na nové zakázce. Poklepává paličkou na kůži, kterou před tím namočila v teplé vodě. Tvaruje podsedlí, které musí mít hladký povrch bez boulí. Rukou pak zkouší, zda se kůže dokonale vytvarovala podle formy.
Když dostane Dáša Vaňková novou zakázku, většinou se nejprve vydá do stáje, aby koně změřila. Westernová sedla a jezdecké doplňky mívají bohaté zdobení. K tomu slouží kovové raznice i krabičky plné ozdobných barevných kamínků a kovových cvočků. Jezdci si je jezdí osobně vybrat do dílny a zvláště ženy dbají prý na to, aby jednotlivé kousky ladily nejen k sobě, ale hlavně ke koni. I když je Dáša Vaňková žena s jemnýma rukama, musí se poprat s kůží, která má tloušťku 5 – 7 mm. Prý to není takový problém, když máte dostatek zkušeností a ostré nástroje.
Na jakých zajímavých zakázkách Dáša Vaňková pracovala? A co ji na řemesle westernové sedlářky nejvíc baví? Poslechněte si v příspěvku Báry Kvapilové.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.