Dermatologové Monika a Petr Arenbergerovi: Kůže je zrcadlo života

Jsou odborníci na kůži. Monika Arenbergerová se věnuje také estetické dermatologii a jako vědkyně bádá i nad vlasovou problematikou, jakou je alopecie. „Pacientovi vypadávají celá ložiska vlasů, někdy i všechny, včetně obočí a řas. Těch lidí je 1–2 procenta v populaci, což není málo a pořád si s tímto onemocněním umíme poradit tak maximálně na 60 procent.“

Petra Arenbergera kdysi lákala i oftalmologie, jeho otec byl oční lékař. Nakonec ho okouzlila kůže. „Je to extrémně zajímavý a široký obor. Můžete operovat, můžete léčit rakovinu, bércové vředy, kožní záněty, ale můžete taky zkrášlovat lidi. Kožních chorob je asi 2000.“

To Monika v rodině žádného lékaře neměla. „Já jsem si to sama vysnila. Dermatologie mě zaujala, líbí se mi, že kůže je přístupná, nepotřebujete k tomu žádné EKG. Můžete hned odebrat vzorek a poslat pod mikroskop.“

Lupénka je léčitelná, ale ne vyléčitelná

Mezi nejčastější choroby patří ekzémy, psoriáza (lupénka), bércové vředy, ale i pohlavní choroby, které zkoumá venerologie. „Málokdo si uvědomuje, jak lidé třeba s těžkou formou lupénky mají nekvalitní život. Oni 3–4 hodiny denně věnují svému tělu. Ale dnes už jsme schopni jim nabídnout lepší kvalitu života. Díky biologické léčbě jsme se hodně posunuli. Dáte jim lék a oni najednou mají spoustu volného času a můžou chodit do kina, divadla a ten čas využít úplně jinak.“

Kůže může také odhalit, že se v těle děje něco špatného. „Je to zrcadlo života. Když ženám náhle začnou vypadávat vlasy, může to být problém štítné žlázy. Nebo když se nechtějí hojit drobné ranky, může to být předzvěst prediabetes,“ vysvětluje souvislosti Monika.

Ne každý pacient je ale disciplinovaný. „Záleží na typu onemocnění. Když přijde člověk jen na vyndání znaménka a ukáže se, že je to melanom, tak by měl respektovat, co lékař doporučí. Jinak za pár let přijde už s metastázemi,“ nechápe profesor lehkovážný přístup některých pacientů.

Dvoukariérové manželství

Monika je zaměstnaná na klinice, kde je její muž přednostou. „Můj manžel je můj šéf,“ usmívá se a pokračuje: „Je dobrý a klidný, není ten, kdo by bouchal do stolu a rozčiloval se. I s našimi dětmi vede až liberální výchovu.“

Mají dvě dcery a povinnosti si rozdělují, jak je potřeba. „Už jsem se naučil vařit, já teda rád jím, to je tragédie. Když si chci udělat něco dobrého, tak si stoupnu k pánvi, někdy udělám i palačinky, děti je mají také rády,“ říká Petr Arenberger.

Chtěli by, aby i jejich dcery šly cestou medicíny? Jaký je rozdíl mezi pokožkou a kůží? Proč není dobré používat hydratační krémy v zimě? Poslechněte si v pořadu Slavné dvojice.