Do židovského ghetta v Březnici dodnes můžete projít uličkou, která se na noc zavírala

Březnici ve Středočeském kraji proslavil krásný renesanční zámek. V jeho blízkosti je židovská čtvrť, kterou v roce 1570 založil majitel březnického panství, Ferdinand z Lokšan. Dodnes má po svém zakladateli jméno – Lokšany. Březnické ghetto bylo významným společenským centrem židovského obyvatelstva pro celý středočeský i jihočeský kraj. A pro svou jedinečnost je dnes památkově chráněno.

Nachází se přímo v centru města v sousedství hlavního březnického náměstí. A právě jeho centrální umístění je raritou. Obyvatelé židovského ghetta se totiž v noci nesměli volně pohybovat po městě a ghetto muselo být uzavřené. Jedinou spojnicí s okolním světem byla uzounká ulička, kterou je možné projít do židovské čtvrti z náměstí dodnes. Kdysi byla u vstupu opatřená brankou, která se na noc zavírala.

Synagoga zavřená šedesát let

Centrálním místem ghetta je synagoga z roku 1725. Po požáru v roce 1821 byla přestavěna v klasicistním stylu. Rozsáhlé rekonstrukce se dočkala až v 21. století. Po dlouhých desetiletích byla znovu otevřena v roce 2014. V jedné části budovy se nachází krásně zrenovovaná klenutá modlitebna s galerií. Bohoslužby se zde konaly až do 30. let 20. století. Součástí synagogy bývala škola a v přízemí byt šamese. Dnes si v tomto autentickém prostředí můžete prohlédnout zajímavou expozici o židovské kultuře a životě Židů v Březnici.

Modlitebna synagogy v Březnici|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Bývalé ghetto, které synagogu obklopuje, je jedním z nejzajímavějších urbanistických celků židovského osídlení. Židé tu sice žili už počátkem 16. století, ale současná stavební dispozice vznikla až v první polovině 18. století v souvislosti s tzv. translokačním dekretem císaře Karla VI., otce Marie Terezie, který nařídil, aby Židé žili odděleně od křesťanských obyvatel.

Ghetto si dodnes zachovalo většinu původního členění. Tvořilo ho 24 barokních domů, ze kterých dodnes stojí 22. Díky centrálnímu umístění synagogy vznikla dvě náměstí a dvě uličky. Vedle synagogy je pozoruhodný také bývalý rabínský dům, ve kterém se nacházela židovská rituální lázeň „mikve“ a na dvoře domu také besídka pro oslavu židovských svátků „sukot“. Dnes v tomto krásně zrekonstruovaném domě najdete sympatickou hospůdku.

Vrchní rabín byl březnickým rodákem

Nejpozoruhodnější a největší stavbou ghetta je bývalý palác březnického rodáka Joachima Poppera, tzv. Popperův palác. Jde o jeden z nejhonosnějších domů židovské čtvrti. Původně renesanční palác byl na popud Joachima Poppera v roce 1770 barokně přestavěn slavným českým architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Joachim Popper byl ostatně významný muž. Později se odstěhoval do Prahy, kde založil banku a směnárnu. Především byl ale vrchním rabínem českého království. V roce 1795 byl jmenován do šlechtického stavu synem Marie Terezie, Leopoldem II.

Synagoga, bývalý rabínův dům a Popperův palác jsou chloubou březnického ghetta|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

V letech 1720 až 1880 bylo březnické ghetto společenským centrem židovského obyvatelstva. A bylo i významným řemeslným a obchodním centrem Březnice. Ještě koncem v 19. století tu žilo na 200 obyvatel, před 2. světovou válkou už pouze 40. Z celkem 28 židovských obyvatel deportovaných do Osvětimi se vrátili pouze dva – bratři Ledererovi, kteří se ale po prožité tragédii nakonec rozhodli Československo opustit a emigrovali do jižní Ameriky.

Pokud si svou procházku po březnických „Lokšanech“ protáhnete až za město, můžete si po přibližně půl kilometru prohlédnout také židovský hřbitov založený v roce 1617, kde je dodnes dochováno na dvě stě náhrobků.