Dráha císaře Ferdinanda nepřinesla jen dobré věci. Měla totiž monopol, ostravské uhlí se tak stalo velmi drahé
Uhelný revír ležící částečně na Moravě, ale především ve Slezsku, vděčí za svůj rozvoj jedinému – c. a k. privilegované Severní dráze císaře Ferdinanda. Byla první železniční tratí, která umožnila hromadný transport lidí i materiálu mezi severní oblastí Rakousko-Uherska a Vídní.
Myšlenku výstavby pojal profesor František Xaver Riepl. Roku 1829 zveřejnil návrh původně koněspřežné dráhy měřící přes 400 kilometrů. O uhlí tehdy ještě příliš nešlo, neboť těžba byla nepatrná a poptávka malá.
Riepl prošel pěšky celou trasu plánované trati a cestou narážel na nepochopení měst a obcí, kde projekt působil pobouření. Císař nakonec dráhu posvětil a se stavbou se začalo v roce 1836. Na monumentálním díle pracovalo téměř 14 tisíc dělníků.
V roce 1847 se Severní dráha dostala až do Ostravy. Nepomohla ale rozvoji místních dolů jen svou samotnou přítomností. Akciová společnost, která dráhu provozovala, sama do dolů investovala. Ovšem ne vše, co Ferdinandova dráha Ostravsku přinesla, bylo dobré. Měla totiž monopol, diktovala si cenu dopravy a ostravské uhlí se tak stalo velmi drahé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
