Pro zlepšení situace v zemi Eliška Přemyslovna souhlasila se sňatkem. Šťastná nebyla, přesto porodila sedm dětí

13. listopad 2024

Když byl roku 1306 zavražděn král Václav III., vystřídali se na osiřelém českém trůně Jindřich Korutanský a Rudolf Habsburský. Čeští pánové by na něm ale nejraději viděli přemyslovskou princeznu.

Jediná vhodná byla Eliška Přemyslovna, sestra Václava III. Za ženicha jí byl vybrán syn nového římskoněmeckého krále Jindřicha VII., Jan Lucemburský.

Eliška se rozhodla udělat vše pro zlepšení zoufalé situace v zemi a zachránit otcovo dědictví. Proto souhlasila, že se vdá za o čtyři roky mladšího Jana a stane se českou královnou. A tak se roku 1310 ve špýrské katedrále konala slavná svatba a posléze i korunovace.

Manželství však nebylo šťastné, přestože Jan byl dle Zbraslavské kroniky „mladík překrásný, zjevem spanilý, v tváři bílý a červený, vybraný z tisíců, sličný krásou nad syny skoro všech lidí.“ V jejich vztahu došlo k vážným rozepřím. Mohla za ně Janova prchlivost a Eliščina tvrdohlavost, a hlavně rozdílné názory na státní záležitosti. Přesto Eliška porodila Janovi během dvaceti let sedm dětí. Třetím nejstarším byl pozdější císař Karel IV.

autor: Jitka Škápíková
Spustit audio