Dřeviny pro malé i velké zahrady. Zajímejte se o barvu, výšku a vnímejte okolní ráz krajiny
Velikost a tvar koruny, výšku, tvarovatelnost, barvy, to vše bereme v potaz, když se rozhodujeme pro koupi a výsadbu nových dřevin do zahrady. Které z nich se hodí do malých zahrad a které jsou barevně zajímavé po celý rok?
„V dnešní době se zahrady stále zmenšují. Relativní novinkou jsou zahrady v přízemí nových bytových domů, které mají někdy méně než 20 m². Jedná se spíše o předzahrádky,“ říká Tomáš Vencálek, kurátor dřevin mírného pásma z Botanické zahrady hlavního města Prahy.
Je opravdu nepřeberné množství variant, které lze do malých ploch použít. Vybírat bychom měli dřeviny s pomalým růstem nebo ty, které mají v dospělosti malé rozměry (například čarověníky) nebo se dají dobře tvarovat. Příklad si můžeme vzít z japonských, čínských nebo z evropských tvarovaných zahrad. Záleží také na vkusu majitele zahrady.
I u velké zahrady o výsadbě přemýšlíme
Ve velké zahradě se můžeme rozmáchnout, ale i tam bychom měli nad výběrem dřevin přemýšlet, protože stromy rostou a rostou… Kdysi byl stálicí smrk pichlavý, který se vysazoval do předzahrádek a poměrně rychle přerostl i dům a zastínil okna. Povrchové kořeny rovněž působily problémy.
Další, poněkud novější dřevinou, která vám „přeroste přes hlavu“, je cypřišovec Leylandův. Ten dělá přírůstky i přes jeden metr za rok. Nebo dřezovec či cedr. To vše budou jednou opravdu velké dřeviny, pokud nepoužijeme jejich kompaktnější kultivary.
Barevný efekt
Pro celoroční barevný efekt je vhodné volit dřeviny, které hezky kvetou zjara či začátkem léta a na podzim výrazně barví listy. Za všechny lze uvést třeba hortenzii dubolistou nebo hortenzii latnatou. Pokud jde o květy, je to třeba vajgélie nebo popínavá vistárie čínská, které znovu kvetou ještě na podzim.
Zimní období rozjasní dřeviny s barevnou kůrou, jako jsou svídy, břízy, některé slivoně, ale i javory, takzvaná skupina pyžamových javorů. Za zmínku stojí i skupina dřevin, které kvetou přes zimu, záleží na jejím průběhu. Pokud je teplá, rozkvétají už v prosinci. Patří sem jasmín nahokvětý, višeň chloupkatá Autumnalis, vilíny, kalina vonná a její kříženci, zimnokvět nebo některé zimolezy, jako zimolez Standishův nebo Purpusův.
Je libo trochu exotiky?
Kdo by si rád přenesl do zahrady trochu exotična, třeba jako vzpomínku na dovolenou v zahraničí, i ten má z čeho vybírat. Díky asi 12 letům uplynulých teplých zim není problém pěstovat celoročně některé druhy palem, banánovníků, eukalyptů, albízií či lagerstroemií.
Nejdůležitější ale je vnímat krajinu, ve které máme zahradu zasazenou. Výsadbou můžeme harmonicky navázat na okolí. V horské krajině mohou zahradu zdobit vřesoviště či imitace slatin, použití jehličnanů je také vhodné a lze je oživit břízou.
V Polabské nížině či u Českého středohoří může být zahrada založená jen na okrasných travinách a mít stepní charakter. Na dohled od skalních masivů dotvoří scenérii hezká skalka. Je to jako malovat obraz s krásným rámem, který vytvořila sama příroda.
A kdy dřeviny vysazovat? Poslechněte si v našem Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
