Dva tisíce slov podepsalo více než 150 tisíc lidí. Přímočarost manifestu však komunistické vedení vyděsila
Počátkem roku 1968, během takzvaného Pražského jara, se dostali k moci v Československu reformní komunisté, jejichž cílem byly celospolečenské změny v naší zemi. Rychle získali sympatie veřejnosti, ale pro své záměry potřebovali ještě podporu elit.
Předseda Národní fronty František Kriegel proto oslovil členy Akademie věd. Uznávaní vědci jako například Otto Wichterle nebo Miroslav Holub nadnesli hlavní teze prohlášení, které pak zformuloval spisovatel Ludvík Vaculík.
Manifest nazvaný Dva tisíce slov vyšel 27. června 1968 v mnoha denících. Text vyzýval k demokratizaci, varoval před zastavením reforem a dával obyčejným lidem návod, jak i v malém měřítku k obrodě společnosti přispět.
Přímočarost manifestu však komunistické vedení vyděsila, někteří dokonce vykřikovali „Za tím přijdou tanky!” A měli pravdu. Po okupaci v srpnu 1968 čelilo mnoho signatářů Dvou tisíc slov perzekucím. Zmrazení své profesní kariéry se dočkali například Jan Werich, Rudolf Hrušínský, Jiří Menzel nebo Věra Čáslavská. Dva tisíce slov podepsalo více než 150 tisíc lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
