Emil Hácha v roce 1938 pomýšlel na penzi. Po silném nátlaku se ujal prezidentského úřadu. Těžkosti očekával
Byl třetím prezidentem Československa, ovšem jeho role v našich dějinách bude mít už navždy hořkou pachuť spojenou se ztrátou státní suverenity.
Emil Hácha se narodil roku 1872 v Trhových Svinech. Celý život se věnoval právu a kariéru končil ve funkci předsedy Nejvyššího správního soudu. V roce 1938 už pomýšlel na penzi, ovšem turbulentní dění ve střední Evropě mu jeho plány překazilo.
Po mnichovské dohodě a ztrátě třetiny československého území abdikoval prezident Edvard Beneš a okleštěná republika hledala jeho nástupce. 30. listopadu 1938 se jím stal po silném nátlaku svého okolí Emil Hácha.
Tušil, že zemi čekají těžké časy a přesvědčil se o tom už o tři a půl měsíce později. Byl pozván do Berlína na ponižující audienci u Adolfa Hitlera, jehož nátlaku podlehl a souhlasil se vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Československo tak fakticky přestalo existovat a naše území plně ovládla nacistická Třetí říše.
Emil Hácha měl dál funkci státního prezidenta, byl však už jen loutkou s minimem reálného vlivu. Po konci války byl už ve velmi špatném zdravotním stavu převezen z lánského zámku do pankrácké věznice, kde na přelomu května a června 1945 zemřel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
