Ernst Wiesner prosazoval puristické pojetí staveb a tvořil v duchu funkcionalismu. Stavby vynikají stylovou čistotou

26. listopad 2024

Návraty do minulosti

Pozdější významný prvorepublikový architekt se narodil v roce 1890 v Malackách na Slovensku, od devíti let pak žil s rodinou v Brně. Na tamní technice se věnoval zejména předmětům spojeným s architekturou a výtvarným uměním.

Studia zakončil na vídeňské akademii a od roku 1919 začal v Brně působit jako samostatný architekt. Jeho prvním výrazným počinem byla zástavba bloku ulic Mozartovy a Beethovenovy v centru města. Umístil do nich budovy banky a pojišťovny, z nichž jedna se později stala sídlem rozhlasu.

Inspirován Adolfem Loosem prosazoval Wiesner puristické pojetí staveb a tvořil v duchu funkcionalismu. Názorným příkladem jeho stylové čistoty jsou vily postavené pro bohatou židovskou klientelu v Masarykově čtvrti, například Münzova vila nebo vila Stiassny.

Vila Stiassni v brněnsnkých Pisárkách byla postavena podle návrhu Ernsta Wiesnera|foto:Ludmila Opltová, Český rozhlas

Jednou z dominant prvorepublikového Brna se stal palác Morava s přívětivým použitím režného zdiva. A Wiesnerem navržené brněnské krematorium je dnes národní kulturní památkou.

Úspěšnou kariéru Ernsta Wiesnera přerušila druhá světová válka. Pro svůj židovský původ musel uprchnout před nacisty a usadil se ve Velké Británii, kde přednášel na univerzitách v Oxfordu a Liverpoolu.

autor: Jan Herget