Geny nevyčůráš, říkával Igoru Orozovičovi jeho dědeček. Právě po něm zdědil herec hluboký hlas
Igor Orozovič byl dvakrát nominovaný na Cenu Thálie v kategorii Muzikál. Paradoxně kdysi ze studia muzikálového herectví na konzervatoři přešel k činohře na DAMU. Jako dítě měl přitom úplně jiný profesní sen. Jakožto velký milovník zvířat se chtěl stát veterinářem. Dnes hraje v divadle, ve filmech i v seriálech a k tomu skládá hudbu, zpívá a maluje.
V dětství trávil Igor Orozovič spoustu času v divadelních hledištích. Už tehdy ho zaujal muzikál. „Na Drákulovi jsem byl asi desetkrát, miloval jsem ho,“ prozrazuje s neskrývaným nadšením v hlase. O tom, že by se stal hercem, ale tehdy neuvažoval. „Snil jsem o tom, že budu veterinářem. Měl jsem rád zvířata, choval jsem všechno,“ vzpomíná. Fascinace biologií mu zůstala dodneška.
Zvěrolékařem se ale nestal. Po maturitě na osmiletém gymnáziu studoval dva roky Konzervatoř Jaroslava Ježka, obor muzikálové herectví. Nakonec zakotvil na DAMU, kde vystudoval činohru. Na pódiích ale nikdy zpívat nepřestal, právě díky rolím v muzikálech byl dvakrát nominovaný na prestižní Thálii. Není divu, že divadlo spojující herectví, zpěv a tanec má stále rád. „Moje Srdcovka je Balada pro banditu. To je na celý život, když si k tomu člověk přičichne. A teď mám druhou věc, která ovlivnila můj život, a to je Lazarus Davida Bowieho,“ dodává.
Igor Orozovič ztvárnil desítky různých činoherních i muzikálových rolí - Mozarta v Amadeovi, Švandu ve Strakonickém dudákovi či Claudia v Hamletovi. Všichni se stali výraznými i díky hlubokému hlasu Igora Orozoviče. Ten prý zdědil po svém dědečkovi. „Geny nevyčůráš, říkával mi. Z jeho hlasu někdy až bolela hlava, jak ho měl hluboký a zvučný. Máme to v rodině, i starší brácha, který také dělá divadlo. Někdy nás lidi po telefonu ani nerozeznají.“
Proč Igor Orozovič ovládá vedle dalších jazyků také srbštinu, jak jeho hudební tvorbu ovlivnil covid a zda raději hraje padouchy, nebo kladné hrdiny, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.