Hlava XXII se rozkládá u Lipnice nad Sázavou. Socha má tvář Jaroslava Haška
Sochař Radomír Dvořák vytesal v žulových lomech v okolí Lipnice nad Sázavou na Vysočině triptych nazvaný Památník národního odposlechu – Brettschneiderovo Ucho, Ústa pravdy a Zlaté oči. Za návštěvu ale stojí i další z jeho děl na louce u křižovatky mezi Dolním Městem a Lipnicí nad Sázavou.
Jde o žulovou hlavu rozdělenou na kvádry, která nese na každé rovné ploše text z Haškova Švejka. Obličej patří Jaroslavu Haškovi, ale není tak docela jeho. „Hašek měl extrémně dlouhý a špičatý nos,“ říká Radomír Dvořák. Kdyby ho takto udělal ze žuly, mohlo by se snadno stát, že ho někdo urazí. Za model si proto vybral spisovatelova vnuka Richarda, který má nos po mamince Jarmile Majerové. „Je to příklad genetického inženýrství použitého v umění,“ směje se autor díla.
Socha Hlava XXII je nazvaná podle známého románu Josepha Hellera, jehož tématem je absurdita války i administrativních nařízení bez ohledu na válečnou vřavu. Hrdina románu poručík Yossarian je podobný Haškovu Švejkovi. Když to americká kritika Hellerovi vytýkala, bránil se, že Haška ani jeho Švejka nezná. Když si ale Osudy dobrého vojáka Švejka přečetl, musel uznat, že jeho hrdina je mu velmi podobný. „Heller pak Československo několikrát navštívil a v devadesátých letech vydal pokračování románu, kde spolu Yossarian a Švejk rozmlouvají,“ říká Radomír Dvořák.
Sochu si prohlédnete i přečtete
Sochařovou myšlenkou bylo nejen představit portrét v kameni, ale zároveň nechat diváka nahlédnout do hlavy. A protože jde o hlavu spisovatele, je jasné, že má v hlavě text. Haškologové vybrali Radomíru Dvořákovi jeden konkrétní citát, který je na deseti volných plochách uveden v deseti jazycích.
Materiál z místního lomu se nazývá lipnická žula. Je velmi tvrdá a nepracuje se s ní snadno. Radomír Dvořák strávil jejím opracováváním téměř dva roky. Celá socha váží 18 tun. Je to žula, která vydrží deset tisíc let, jak odhadli pro sochaře archeologové.
„Chtěl jsem, aby socha posloužila budoucím generacím jako námět pro rozluštění zaniklého jazyka. Čeština totiž určitě zanikne,“ směje se. Proto vybral deset odlišných jazyků v pěti druzích písma, aby bylo luštění v daleké budoucnosti co nejsnazší. Pokud by kvádry sochy od sebe někdo oddělil, najde navíc v jednom z nich ukrytou schránku se vzkazy pro lidi z dob, které mají přijít. „Tam si teprve počtou!“ slibuje Radomír Dvořák.
Vzkazy pro všechny
Sám sochař kromě textů v písmu modré barvy od autorů Milana Krpálka a Kateřiny Hrubé přidal vlastní nápisy. Jednak na úplný vršek hlavy pro ty, kteří na ni dokážou vyšplhat, ale i na boky a kraje sochy. Jde například o poděkování dobrovolným hasičům z Dolního Města za pomoc při instalaci a odhalování sochy, pro znalce pak o odkazy na ostatní dílo Jaroslava Haška a další.
Abyste mohli u Hlavy XXII strávit příjemné odpoledne, zaparkujte v horní části louky nebo pod křižovatkou na připravených parkovacích plochách a dojděte v klidu pár kroků až k soše. Čtení citátů vám jistě nějakou chvíli zabere. Z hlavní silnice není socha úplně dobře viditelná. „Je to záměr,“ dodává Radomír Dvořák. „Nechtěli jsme, aby kvůli tomu, že se někdo ohlédne za sochou, způsobil nehodu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
