Honza Macoun

Zamýšleli jste se nad tím, jak by měl vypadat závěr lidského života? Měli jste v rodině nebo mezi přáteli někoho, kdo trpěl nevyléčitelnou nemocí a přál si důstojný konec?

Cítíte se někdy ztracení mezi lidmi? Vadí vám davy, přeplněné tramvaje nebo i obyčejná návštěva obchodu? Máte někdy pocit, že mezi ostatní nezapadáte?

Vzpomínáte si na nejsilnější podání ruky ve vašem životě? Kdy vám někdo naposledy pevně stiskl ruku – a co tím vlastně řekl? Věříte na první dojem z podání ruky?

Vzpomínáte si na okamžik, kdy jste poprvé vkročili do domova seniorů nebo pečovatelského zařízení? Bylo to vaše vlastní rozhodnutí, nebo spíš nutnost?

Jeli jste někdy do Prahy s nadějí – a vrátili se zklamaní? Je pro vás hlavní město snem, nebo strašákem? Jezdíte do Prahy za kulturou, za láskou nebo z povinnosti?

Vyhodili jste někdy něco omylem? Něco, co jste si později vyčítali? Skartovali jste dokument, dopis, starou fotografii, o které jste si mysleli, že „už nebude potřeba“?

Sdílíte svoji polohu s někým blízkým? Děláte to dobrovolně, nebo spíš ze slušnosti? Komu byste nikdy v životě nesvěřili informaci o tom, kde právě jste?

Připadá vám, že život běží rychle? Nebo si naopak myslíte, že času máme dost, jen s ním neumíme dobře zacházet? Kdy jste si poprvé uvědomili, že život není nekonečný?

Zažili jste někdy opravdové ticho – takové, že jste slyšeli vlastní dech? Bylo to ticho dobrovolné, vyhledané – nebo ticho vynucené životem, ztrátou, nemocí, samotou?

Od pondělí 12. května do pátku 16. května, vždy mezi 5. a 9. hodinou ráno, budeme rozdávat májové dárky, které mají jedno společné – přinášejí radost. A co musíte udělat?