Infarkt je jen jedna z diagnóz, které vedou k srdečnímu selhání, vysvětluje kardioložka Lenka Špinarová

Dalším faktorem, proč selhání přibývá, je kardiologie na stále vyspělejší úrovni. „Máme špičkové kardiology, a čím jsou šikovnější, tím spíš se lidé dožijou srdečního selhání. Nedá se zastavit to, aby populace nestárla. Ale je to právě úspěch kardiologů, že to umí spravit. Proto číslo stoupá. Takže opravdu se to stává problémem a přes pokrok medicíny srdečních selhání neustále narůstá.“

Infarkt není srdeční selhání

Často se zaměňuje srdeční selhání a infarkt, rozdíl je ale zásadní. „Infarkt je akutní situace, kdy se většinou uzavře koronární céva, člověk má bolesti na hrudníku. Selhání je balík diagnóz, které to srdce přivedly do oslabení, například infarkt myokardu, kdy při pozdním zásahu na srdci vznikne jizva, a srdce už je pak oslabené a hůř pracuje. Můžou to být i chlopenní vady. Čili srdeční infarkt je jedna z diagnóz, které vedou k srdečnímu selhání,“ popisuje profesorka Špinarová.

Srdeční selhání je v Česku hodně časté. „V naší republice je to okolo čtvrt milionu. Poslední data prezentovaná na konferenci už udávají číslo 300 tisíc. Čili těch pacientů opravdu přibývá.“

Příznaky infarktu

Typickým příznakem bývá výrazná bolest na hrudníku, která člověka přivede k lékaři. „Některé z infarktů jsou záludné v tom, že se prvotně projeví závažnou poruchou srdečního rytmu a člověk se skácí. A když má smůlu, že nablízku není nikdo, kdo by mu pomohl, může i zemřít,“ konstatuje lékařka.

Zvláštní skupinou pacientů jsou diabetici, kteří mají vnímání bolesti oslabené, takže typické příznaky nemusí vnímat. „Když se dostanou k lékaři, ten už jen konstatuje ‚Měl ho tam‘.“

Může dojít i k falešným příznakům. „Když bolí na hrudníku, není to vždycky infarkt. Bolesti osrdečníku mohou být od dýchací soustavy, pálení žáhy a nejčastěji je způsobují bolesti zad. To je záludné zejména u těch mladších, kteří si nechtějí připustit, že by to mohlo být srdeční selhání. A když přijdou pozdě, není léčba tak účinná. Proto je lepší zavolat záchranku, nebo si k lékaři neprodleně dojít.“

Typickým příznakem je výrazná bolest na hrudi a týká se i mladých lidí. Příznaky nepodceňujte a raději jděte k lékaři|foto:Fotobanka Pixabay

Léčba a prevence

Řeší se, jak se postavit k akutním a chronickým selháním srdce. „Velmi se rozvíjí farmakologická a přístrojová léčba. Umíme už nabídnout třeba mechanické podpory levé komory, to je teď velmi moderní. A pak se samozřejmě nabízí i transplantace.“

O své srdce se ale můžeme starat. „Říká se to pořád, ale je to tak. Důležitý je pohyb, udržovat optimální hmotnost, nekouřit, kontrolovat si cholesterol, krevní tlak a podobně. Srdci prospívá, abyste se opečovávali i duševně. Ale nedá se říct, že když budu v klidu, tak nedostanu srdeční onemocnění, ale duševní pohoda na to má také vliv. To se týká nejen kardiovaskulárních onemocnění, stres vede i k nárůstu onkologických onemocnění, hypertenzi nebo tzv. zlomenému srdci,“ vyjmenovává lékařka.

Může se stát, že se úspěšně operovaný pacient psychicky nesrovná s tím, že má v sobě srdce někoho jiného? Co to je biopsie srdce a kdy se provádí? Kardiomyopatie může být podmíněná dědičně, jak postupovat? Poslechněte si kardioložku v pořadu Alex a host.