Interiér kostela Krista Spasitele na pražském Barrandově osvětluje zlatý světelný prstenec
Kostel Krista Spasitele s komunitním centrem na pražském Barrandově, obhospodařovaný společenstvím věřících v římskokatolické farnosti u kostela sv. Filipa a Jakuba Praha-Hlubočepy, je určený nejen věřícím, ale i všem obyvatelům sídliště Barrandov. Hlavním autorem návrhu je architekt Jakub Žiška. V roce 2021 byl kostel vyhlášen Stavbou roku.
První zmínka o záměru postavit na Barrandově kostel se nachází v kronice římskokatolické farnosti Praha-Hlubočepy, v zápisu z roku 1934. Na realizaci si ale tato myšlenka musela počkat téměř 90 let. Základní kámen stavby byl položen v listopadu 2018 a celý objekt, tedy kostel, komunitní centrum a kavárna, byl dokončen v roce 2020.
Návrh stavby se musel vypořádat s poměrně stísněným prostorem stavebního pozemku a také s neobvyklou polohou vůči stávající zástavbě. Sousedí totiž s panelovými domy. Od vstupu je ale zároveň výhled do přírody, turisty oblíbené Prokopské údolí je skutečně na dohled.
Vyzdvižení kostela nad terén umožnilo situovat komunitní centrum pod něj a dalo hlavnímu průčelí, spolu s širokým předloženým schodištěm a štíhlou asymetricky umístěnou zvonicí, potřebnou míru monumentality. Vše je podtrženo hladkou bílou broušenou fasádou, která kontrastuje s pestrou mozaikou postupně zateplovaných panelových domů v okolí.
Kostel má půdorys ve tvaru kříže. Díky tomu vznikl uvnitř prodloužený centrální prostor, kde se v křížení nachází presbyterium s oltářem a lavice jsou pak vůči němu postaveny ze tří stran. Tento liturgický středobod kostela je navenek i dovnitř zdůrazněn zlatým světelným prstencem ve stropě, díky kterému má chrám zcela mimořádnou světelnou atmosféru, na které je celá jeho koncepce založena.
V interiéru zaujme i liturgické vybavení s unikátním skleněným křížem a celoskleněné dveře vstupních portálů. Autorem oltářní mensy a ambonu je akademický sochař Stanislav Kolíbal, rozměrnou vitráž, sochu Ježíše Krista na kříži a sochu Panny Marie vytvořil sochař Petr Váňa.
Aby měl vnitřní prostor kostela co nejlepší akustiku, jsou zde umístěny akustické prvky ve formě svislých pruhů na stěnách, textilních obkladů a žebrování stropu a závěru kůru. Na stavbu kostela dokonce docházel i akustik, který interiér ladil tak, aby v prostoru dobře zněly varhany. Kostel je vytápěný a plně bezbariérový.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
