Jak se postarat o jehličnany, když napadne sníh
Vloni bílá peřina v polovině února přikryla zahrady i v nížinách. Pokud sníh i letos zasype stromy a keře, pozor, ať je nepoláme. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Když padá sníh, měli bychom se určitě ukázat v zahradě. Tvarované a pevně rostoucí, popřípadě ‚skalkové‘ kompaktně rostoucí jehličnany, nepotřebují, aby se z nich sníh setřásal. Leží na nich jako peřinka. Ale částečně tvarované nebo volně rostoucí jehličnany může větší nadílka, zejména mokrého sněhu, rozlámat. Proto z nich sníh otřepejte.
Můžete ho nahrnout ke kořenům keřů, třeba těch na podzim vysazených, zejména stálezelených. Takových, které jsme sázeli z kontejnerů a jejichž kořenový bal je už hodně prorostlý.
Pokud nebudete mít možnost vyrazit na zahradu hned po sněžení, raději rozložité, ale i sloupovité tvary, tvořené více kmeny, svažte, aby do nich sníh nemohl napadat. Klidně už nyní, dokud je čas.
A pokud není zem zmrzlá, můžete i teď, v lednu, vysazovat stromy i keře. Ideální je přesazování rostlin s dostatečně velkým balem. Opadavé stromy a keře po výsadbě upravte. Zejména u rostlin, které budou tvořit živý plot, sáhněte k tvrdšímu zásahu. Seřízněte je na polovinu až třetinu, aby houstly a tvořily pěkný plot už od země.
Máte-li už pěkně založenou, různorodou zahradu, potěší vaše oči i nos kvetoucí a vonící rostliny. Žlutě kvete jasmín nahokvětý; kalina vonná (Viburnum farrerii) kvete něžně růžově a voní sladce. Květem potěší i čemeřice.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
