Jaké jsou projevy virových onemocnění u ovocných stromů a keřů? Skvrny na listech i deformované plody
Virózy u ovocných kultur přenáší hmyz. Sající mšice nebo křísi dokážou infikovat mnoho rostlin, a to v krátké době. Pokud budeme virózy hledat, projevují se na listech různými skvrnitostmi, mozaikou, na plodech propadlými skvrnami v dužnině, na slupce, na pecce. Snižují výnosy a kvalitu ovoce. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Nejznámějším virovým onemocněním je šarka švestek, virus neštovic peckovin. Stromy méně plodí, při horších podmínkách v sezoně hodně ovoce opadává, je poškozené na pohled i z hlediska chuti a vůně. Má méně cukru, v palírně méně nakape.
Ochranou je včasná likvidace napadených stromů (vykopat, spálit), ošetřování proti mšicím už když se objeví ty první. Ochranou výnosu je pěstování odolných či rezistentních odrůd peckovin. Odolné v sobě vir mají, ale ten poškozuje vzhledově do 5 % plodů. Rezistentní do sebe vir nepustí vůbec. Z virózních rostlin nerozdáváme rouby. Šarka švestek nebo mozaikovitost u jabloní se přenáší právě také rouby.
Virová onemocnění maliníků
Maliník je velmi náchylný k napadení některým z virových onemocnění. Nákaza se projevuje mozaikami, deformacemi listů a vegetačních vrcholů, rostliny jsou zakrslé. Mozaiky nejčastěji tvoří světle zbarvené žilky, žluté skvrny či žlutě zbarvené okraje listů, případně listy zežloutnou celé. Jsou často také deformované, bývají menší a mnohdy nepravidelné či kadeřavé.
Při silnějším onemocnění jsou rostliny i listy výrazně zakrslé přičemž listy ztrácejí původní tvar. Všechny virózy jsou přenosné sadbou. Napadené maliníky důsledně odstraňujeme, pro pěstování pak vybíráme jen zdravou výsadbu a účinně ji chráníme proti mšicím. Metlovitost u maliníku (nepřirozeně rozsáhlé zmnožení výhonů) přináší i snížení výnosu a kvality plodů. Jako jedna z mála viróz je přenosná i včelami, pylem.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.