Jedno z nejstarších měst na Moravě postavili Keltové a pak beze stopy zmizeli

První zmínka o „hoře Kadidlné“ pochází ze zemských desek olomouckých z roku 1519 a potvrzuje, že toto místo bylo proslulé nálezy jantaru už od středověku. Je dokonce zaznamenáno i na proslulé Komenského mapě Moravy z roku 1627. Tehdejší lidé si však nedokázali vysvětlit, jak se sem vzácná pryskyřice dostala. Dalším nálezům nevěnovali náhodní průzkumníci pozornost. Až amatérské výzkumy boskovických rodáků F. Lipky a K. Snětiny před první světovou válkou a ve 20. letech minulého století podnítily zájem profesionálních archeologů a průzkum lokality trvá dodnes.

Není se co divit, protože jen valy ohraničená část hradiště má rozlohu38 hektarů. K tomu bylo zjištěno, že před oppidem byla osídlena ještě podobně velká plocha jakéhosi předhradí. Oblast byla chráněna hradbou a příkopy, dovnitř se vcházelo branami, které nutily případné útočníky projít jakousi uličkou mezi opevněním. I samotná plocha hradiště byla rozdělena na tři díly, které měly samostatná opevnění.

Staré Hradisko - rozcestník|foto: Miroslav Kobza

V oppidu žilo v době jeho největšího rozmachu na pět tisíc Keltů

Počátky zdejšího oppida zasazují vědci do první poloviny druhého století před naším letopočtem. V té době bylo správním, obchodním, řemeslným, obranným ale také kultovním střediskem velké části Moravy. Nálezy archeologů potvrzují, že zde panoval čilý obchodní ruch, který zasahoval až do velmi vzdálených zemí. Vědci odhadují, že na hradišti žilo v době největší slávy kolem 5 000 obyvatel.

Z nálezů děl dávných řemeslníků se dozvídáme, že se zde zpracovávalo železo, drahé kovy, vyráběla se keramika, sklo, ale odlévaly se zde také peníze. Dochovaly se i kultovní předměty, které prozrazují, že součástí aglomerace byla pravděpodobně také druidská svatyně.

Zajímavé je, že jak se zde Keltově objevili, tak také odešli. Žádný z nálezů nesvědčí o tom, že by hradiště zaniklo vlivem nějaké katastrofy či válečného konfliktu. Jednou z možností je, že zdejší obyvatelé odešli ze svých domovů raději dobrovolně v obavě před nastupujícími germánskými kmeny. Stalo se tak někdy v prvním století po Kristu a od té doby byla zdejší lokalita opuštěná.

Staré Hradisko je dnes také protkáno naučnou stezkou|foto: Miroslav Kobza

Současná podoba Starého Hradiska možná návštěvníky překvapí. Jedná se o pahorek porostlý trávou, na níž se pasou krávy. Jen pozorný pohled odhalí ve zdejších zelených pásech zbytky valů a příkopů, které se zachovaly do dnešních dnů. Výška valů nad terénem přesahuje ještě dnes šest metrů, což svědčí o někdejší úctyhodné velikosti opevnění. Pro turisty jsou tu tabule naučné stezky, které je provedou pozoruhodnou krajinou, jejíž historie je mnohem vousatější, než nejstarší zápisy v kronikách.