Josef Dobrovský si liboval v modré barvě. I jeho bible byla modrá. Po jeho smrti se rozšířila přezdívka modrý abbé
Muž, který položil základy novodobé jazykovědné bohemistiky, se narodil roku 1753 v Ďarmotech na území dnešního Maďarska. Dětství však prožil v Horšovském Týně.
Po studiu filozofie a teologie nastoupil církevní kariéru a byl vysvěcen na kněze. Na žádnou farnost však nezamířil, stal se vychovatelem a domácím učitelem ve šlechtických rodinách. Nejdéle působil v rodině Nosticů. S hrabětem Šternberkem pak podnikl několik zahraničních cest, hlavně do Švédska a Ruska.
Josef Dobrovský byl členem učených společností v Krakově, Petrohradě nebo Berlíně. Na našem území byl zakladatelem slavistiky, která zkoumá Slovany osídlené země, jejich kulturu, jazyk a literaturu. K Dobrovského žákům patřil například František Palacký nebo Josef Linda.
Na léto rád jezdíval do Poleně u Chudenic, kde si místní páter Livora všiml jedné zajímavosti. Dobrovský s oblibou nosil modrý kabát, modré kalhoty, modrý nákrčník i boty stejné barvy. I jeho bible byla modrá. Odtud tedy vznikla přezdívka modrý abbé, která se ovšem rozšířila až po jeho smrti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
