Jožka Šmukař: S vínem je to jako s písničkou, vybírám si je podle nálady
Propadl zpěvu i vínu a není se čemu divit, protože je rodilý Moravák. Ve 26 letech začínal v Moravance a později stál u vzniku Moravěnky. Zpěvák lidových písní je označován jako král moravského cimbálu.
Kapela Moravanka na konci loňského roku ukončila po 50 letech existence svoji činnost. Důvodem byl mimo jiné i věk kapelníka Jana Slabáka. Jožku Šmukaře její konec příliš nepřekvapil. „Tam už nebyl pokračovatel. Myslím si, že Honza to udělal dobře. Když nemáte po sobě někoho, kdo by to vedl na stejné úrovni, tak je asi lepší skončit.“
Sám s Moravankou vystupoval několik let. Odešel z ní s částí kolegů v roce 1985 a založili kapelu Moravěnka. Odchodu ze slavné kapely nelitoval. „Byl to takový vývoj mého života. Začínal jsem jako kluk s cimbálem a potom jsem od Honzy Slabáka dostal nabídku na prkna, která znamenají svět. Tam jsem strávil čtyři roky, pak jsme se osamostatnili a udělali jsme svoji dechovku. No a nakonec jsem se vrátil k cimbálu a jsem šťastný,“ vzpomíná Jožka Šmukař.
Moderní cimbálovka umí zahrát různý repertoár
Nikdy netoužil po tom, aby se stal kapelníkem, ale ani tahle role ho v životě neminula. „Ono se to tak nějak vygenerovalo samo. U cimbálu je to víc o kamarádství a jde jenom o to, aby to někdo řídil. Já jsem se vlastně nikdy za kapelníka nepovažoval.“
V posledních letech Jožka Šmukař vystupuje se svojí malou cimbálovou kapelou. Zařadil do ní překvapivě ale i bicí, akustickou kytarou a několik dechových nástrojů. „Doba chce trošku změny, cimbálová muzika musí ale vždycky ctít lidový repertoár, z kterého vyšla,“ uvádí hudebník.
Víno si vybírá podle nálady
Zpěv a víno k životu na Moravě neodmyslitelně patří a Jožka Šmukař měl k obojímu blízko od dětství. Rodiče měli vinohrad, vinný sklípek byl přímo v domě. Obojí se stalo jeho koníčkem, hudba dokonce povoláním. „Já jsem si tak splnil svůj sen. Ten, kdo má koníčka jako povolání, je totiž šťastný,“ říká zpěvák, který je zároveň i vinařem. Jeho vinný sklípek je vyhlášený nejen kvalitním vínem, ale také dobrou zábavou. Měl i vlastní vinohrad, ale toho se po vážném onemocnění vzdal. Víno proto vyrábí z kupovaných hroznů.
Jako znalec oblíbené víno nemá, s jeho výběrem je to podle něj jako s písničkou. „Když se vás někdo zeptá, jakou píseň máte rádi, tak asi odpovíte: ‚Každý den jinou.‘ A s vínem je to podobné, vybírám si ho podle nálady.“
Kapela Jožky Šmukaře vystupuje na nejrůznějších akcích, často je zvaná i do Prahy. „Hrajeme hodně na plesech, třeba na Žofíně nebo v Obecním domě. Jezdím tam rád za prací, ale nikdy bych se tam nepřestěhoval. Jižní Morava je zkrátka jižní Morava,“ vyznává se z lásky k domovu.
Jožka Šmukař je velký ctitel moravských lidových tradic a znalec vína, vlastní samozřejmě i několik krojů. Jde mu stále dobře práce s koštýřem a pije také někdy slivovici? Jaký druh kroje nosí a proč v něm často vystupuje? Nejen to můžete slyšet v záznamu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.