Julie Wohanková trénuje štěňata i problémové psy. Její metodou je úsměv a nekonečná trpělivost
Julie Wohanková cvičí psy už od dětství. Jakmile se naučila sedět, začala jim z kočárku dávat první pokyny. Za sportovní výkon se svým psem získala i zlatou medaili v soutěži týmů na Mistrovství Evropy v agility. Nedávno začala trenérství psů dokonce studovat na The Academy for Dog Trainers v Californii.
„Narodila jsem se do rodiny se třemi psy a svého vlastního psa jsem dostala, když mi bylo 8 a půl,“ rozhlíží se Julie po cvičišti, kde rozmístila lavičky, tunely a překážky. Právě tady podnikala první trenérské krůčky. Nejprve louka sloužila pro výcvik vlastních psů, později začala trénovat další psy z okolí.
Práce se psy ji bavila už od dětství. Na základní škole dokonce napsala knížku, jak cvičit psa. „Měla jsem představu, že to jednou vydám, a také jsem natáčela i videa, kde jsem imaginárním lidem radila, jak cvičit psy,“ popisuje začátky trenérské kariéry. Její touha po dalším vzdělávání a účast na zahraničních kurzech jí dodala odvahu posunout se ještě dál.
Nedávno se přihlásila na The Academy for Dog Trainers v californském Brentwoodu a byla přijata. Studium je náročné a probíhá on-line. Jeho součástí jsou praktické úkoly. „Musíme cvičit s různými psy s tím, že chtějí, aby to byli psi komplikovaní a ne lehce cvičitelní. Preferují psy z útulku,“ vysvětluje Julie.
Na svém cvičišti pod lesem kousek od obce Hrdlív může v praxi ověřovat všechno, co se ve škole naučí. Její metodou je nekonečná trpělivost a práce se psy „po dobrém“. Díky postupnému přivykání na dotek, dokáže u psa vybudovat důvěru ve svého pána. Pes si potom nechá vyčesat dlouhou srst nebo odebrat krev, aniž by ho pán musel honit po místnosti nebo dokonce násilím držet.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
