Když hudba spojuje rodinu i v časech nelehkých. Dvacáté výročí souboru Ensemble Inégal

Enbemble Inégal na MHF Pražské Jaro 2017|foto:Petra Hajská

Gabriela Eibenová pochází z Prahy, Adam Viktora z Plzně, a přestože život v hlavním městě může být pro hudebníky výhodou, rozhodli se pro klidný život na středočeském venkově. Mají rádi přírodu a pro své muzicírování potřebují klid i pocit, že neruší sousedy. Gabriela se po absolutoriu na Pražské konzervatoři a studiu v Londýně zaměřila především na koncertní činnost a interpretaci staré hudby a jako sopranistka účinkovala po boku renomovaných umělců. Naopak Adam Viktora jako varhaník a dirigent vystupuje na významných zahraničních hudebních festivalech a přednáší na mezinárodních varhanních kongresech. Působí také jako poradce v odborných komisích při restaurování významných historických varhan.

Před 20 lety společně založili dnes již celosvětově uznávaný soubor Ensemble Inégal (www.inegal.cz), se kterým koncertovali po celé Evropě a natočili 20 CD. Soubor tvoří vynikající čeští instrumentalisté a zpěváci, kteří se specializují na provozování staré hudby s použitím barokních hudebních nástrojů. Adam Viktora a Gabriela Eibenová Ensemble Inégal společně vedou a jejich hlavní životní náplní je znovuobjevování díla předního českého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky. Za své nahrávky novodobých premiér Zelenkových děl získali nejvyšší ocenění po celém světě.

Taková normální rodina…liší se jenom tím, že v jedné místnosti najdete cembalo i bicí soupravu

Gabriela Eibenová a Adam Viktora|foto:Vojtěch Vlk

Přestože Gabriela je s Adamem velmi často na koncertních cestách, i v jejich životě nastala díky karanténním opatřením velká změna. Koncerty i pěvecké kurzy byly zrušeny, a tak tento čas prožívají společným domácím muzicírováním i novými tvůrčími plány. Ostatně v této velké hudební rodině hraje každý na nějaký nástroj, a pokud procházíte jejich domovem, postupně ani nevíte, kdo na co hraje…Najdete tu pianino i velký klavír, cembalo, bicí soupravu, na kterou hraje osmnáctiletý syn David, violoncello, kterému se naopak věnuje dvanáctiletý Adam Václav, nebo oblíbený nástroj tatínka Adama - koncertní harmonium, na kterém studuje náročná orchestrální díla. Patnáctiletá dcera sice výborně tančí a hrála na flétnu i klavír, nicméně její hlavní láskou jsou koně. Život na venkově blízko koní jí zcela naplňuje.

Ensemble Inégal – společné dílo, inspirace, odpovědnost i radost

Pokud Gabrielu Eibenovou a Adama Viktoru slyšíte na koncertě, obdivujete jejich profesionalitu a vysokou uměleckou úroveň. Jakmile ale Gabriela složí krásné koncertní šaty do cestovního kufru a odjíždí zpět domů, čekají jí rodinné starosti jako v každé běžné rodině. Během příprav na koncerty uklízí, peče, stará se o malého Adama Václava a učí se s ním do školy… Jak se smíchem dodává, nejraději zpívá v hudebním salonu, kde je špatný signál na Wi-Fi, a proto tam má největší klid. Děti jsou totiž vždy v místech, kde je lepší připojení.

To, co ale Gabrielu a Adama pracovně především spojuje, je společná péče o soubor Ensemble Inégal. Adam je sice uměleckým vedoucím, dramaturgii ale připravuje společně s Gabrielou, která má na starosti i celkový koncept každého koncertu. Příprava velkých projektů je často náročná i stresující, Adama a Gabrielu ale naopak ještě více spojuje. Jak mi Adam na závěr našeho setkání vysvětlil – „důležitost rolí je naprosto stejná a každý děláme to, co můžeme a co chceme. Podle toho, jaký typ programu připravujeme“. Ensemble Inégal připravuje různé typy programů. Některé odpovídají více vizi Gabriely, některé Adama, vždy ale odráží to, co oba chtějí a jak se nakonec domluví. A přestože oba sjezdili na koncertech celou Evropu, rádi by v budoucnu hudbou více propojili i zajímavá místa Středočeského kraje.

Abonentní cyklus Ensemble Inégal, pražské Rudolfinum 2019|foto:Zdeněk Chrapek