Kilián Ignác Dientzenhofer po sobě zanechal na 200 staveb po celém území Čech
Vyrůstat v tvůrčím prostředí a být každodenním svědkem otcovy kreativní práce, to je silný motiv k tomu, aby se syn takzvaně potatil. A přesně to byl případ architekta a stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, narozeného roku 1689 v Praze.
Dílo svého úspěšného otce dokonce předčil, zanechal po sobě na 200 staveb po celém území Čech. Když procházíte Prahou, vidíte jeho díla téměř na každém kroku. Ať už je to průčelí Lorety, kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce nebo vila Portheimka na Smíchově, kterou postavil pro svou rodinu.
Stavěl především církevní stavby, ale nebránil se ani světským zakázkám. Jeho rukopis tak najdeme na mnoha měšťanských domech, ale i hospodách, pivovarech nebo sýpkách.
Asi nejvýznamnější stavbou Kiliána Ignáce Dientzenhofera je chrám svatého Mikuláše na Malé straně. Nejvíc péče věnoval kněžišti a velkolepé kupoli. V tomto kostele se také podruhé ženil. Měl celkem osmnáct dětí, čtrnáct z nich se dožilo dospělosti. Kromě velkolepých staveb připomínají dnes tohoto barokního velikána také sady na úpatí Jiráskova mostu v Praze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
