Královny jarní zahrady jsou pivoňky. Víte, jak je pěstovat?
Královny jarní zahrady jsou pivoňky. Víte, jak je pěstovat?
Pivoňka keřovitá se pěstovala už před dvěma tisíci lety v Číně. Pivoňka lékařská, kterou pamatujeme ze zahrad našich babiček a mnozí ji také na zahradě máme, se jako okrasná a léčivá rostlina pěstuje už od středověku.
Ještě je tu pivoňka čínská (Paeonia lactiflora), kterou považujeme za mateřskou rostlinu téměř všech dnes pěstovaných kultivarů bylinných pivoněk. V zahradách se pivoňka čínská v současnosti objevuje jen zřídka.
Pivoňka keřovitá (Paeonia suffruticosa) je na jaře kvetoucí opadavý vzpřímený keř s ohromnými bílými, růžovými a červenými květy. Květy mohou být jednoduché, poloplné či plné. Kvete v dubnu až květnu. Dorůstá do výšky i šířky okolo dvou metrů. Množí se roubováním na kořeny semenáčků či pivoňky čínské, odkopky či hřížením. Říká se jí také pivoňka dřevitá.
Pivoňka lékařská (Paeonia officinalis) dorůstá výšky 35 až 60 centimetrů. Stonek této bylinné pivoňky je v mládí huňatý, později olysává. Květy v průměru 9 až 13 centimetrů bývají obvykle růžové, fialové až purpurově červené. Zahradní odrůdy jsou často plnokvěté. Množí se dělením trsů.
Pivoňky obecně mají rády slunné, nanejvýš polostinné stanoviště. Jsou náročné na živiny v půdě. Půda má být lehká, neutrální. Pivoňky jsou většinou mrazuvzdorné, přikrývat je nemusíme, případně pouze první rok od výsadby. Pivoňky nemají rády přesazování, dobře si tedy rozmysleme, kam pivoňku vysadíme, abychom ji už nemuseli stěhovat.
Pivoňky kvetou většinou v dubnu a květnu. Čím jsou starší, tím jsou hezčí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.