Liebiegův palác v Liberci je vila ve stylu italských renesančních paláců. Plná technologií své doby
Památka roku Libereckého kraje 2022 a Stavba roku Libereckého kraje 2023. Taková ocenění získal Liebiegův palác v Liberci, který po 150 letech prošel náročnou rekonstrukcí. Rodinné sídlo průmyslníka Johanna Liebiega mladšího sloužilo po konfiskaci po druhé světové válce oblastní galerii. Nyní je, po návratu do původní podoby z konce 19. století, sídlem komunitního střediska Kontakt Liberec.
Liebiegův palác, který je často uváděn také jako Vila Johanna Liebiega mladšího, stojí v sousedství Zámku Liberec na pozemcích, které od posledních šlechtických majitelů Clam-Gallasů získal darem pro svůj klasicistní dvoupodlažní dům průkopník textilních manufaktur Ferdinand Römheld. A právě jeho dům se stal vlastně základem budoucího paláce, na kterém pro Liebiega pracoval liberecký stavitel Gustav Sachers.
„Ten dům sice byl do dnešní podoby dostavěn v letech 1871 a 1872, nicméně svoji historii píše již dvě stě let. Původní Römheldův dům byl významně menší a Liebieg ho zakomponoval do té dnešní podoby. Rozšířil ho a dostavěl k němu další tři křídla, sever, jih a východ. A dal tomu podobu severoitalského renesančního paláce,“ vysvětluje ředitel komunitního střediska Kontakt Liberec Michael Dufek.
Palác Liebieg je zajímavý nejen z čelní strany, ale i ze zahrady se 150 let starými dřevinami, kam se dostanete přes malé nádvoří s kočárovnou, která posloužila jako garáž pro první automobil u nás, který vlastnil synovec Johanna Leibiega mladšího Theodor Liebieg.
Liebiegové byli obecně velkými nadšenci do techniky, což bylo vidět nejen v jejich továrnách, ale také v jejich domech.
„Johan Liebieg mladší tento dům nechal postavit jako aristokratické sídlo, protože rodina byla krátce předtím povýšena do šlechtického stavu. Ale dá se říct, že ten dům je nadupaný nejnovějšími technologiemi tehdejší doby. Dům byl vytápěn ústředním topením, ve sklepě je zachovaný původní zděný kotel, byly zde kompletní rozvody svítiplynu, svítilo se plynovými lustry, byly tu kompletní rozvody vody, takže i splachovací toalety, v koupelně podlahové vytápění, byl tu i potravinový výtah,“ vypočítává Michael Dufek.
Nádvoří, zahrada i celý areál Liebiegova paláce jsou volně přístupné, interiéry jsou veřejnosti přístupné jen při komentovaných prohlídkách. Běžně slouží jako zázemí nestátních neziskových organizací, spolků a občanských iniciativ, místo pro dobrovolnickou činnost, atraktivní trávení volného času pro děti, seniory či hendikepované. V paláci našly své místo mimo jiné dva pohybové sály, výtvarný ateliér, počítačové a další učebny, galerie či kavárna, která vznikla z citlivě zrekonstruované oranžerie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.