Lucie Zedníčková: Dceři cestičku zametat nebudu, protože to je kontraproduktivní

2. únor 2023

Alex a host

Herečkou chtěla být už odmala, nic jiného ji prý ani nenapadlo. Na svém kontě má kultovní snímky jako Kouř či Saturnin. A to, že jablko nepadá daleko od stromu, potvrzuje i její dcera Amelie.

V době covidu nemohla hrát, proto začala podnikat v autodopravě. Pro herečku netypickou práci jí nabídl kamarád Míra.

„Neměla jsem žádný příjem, takže jsem přičichla úplně náhodou k té autodopravě. Teď už to nedělám, ale musím zpětně říct, že to pro mě byla obrovská zkušenost a sonda do úplně jiné sféry lidí. Podle občanky jsem pořád Lucie Pokorná a stejně jsem se hlásila i do telefonu. Je zvláštní, že když se představím jako Zedníčková a lidi vědí, že jsem herečka, tak s vámi jednají jinak, než když jste pro ně ‚no name‘ člověk.“

Spolek Z.L.O.M. vaz!

Těsně před začátkem pandemie založila divadelní spolek, který se teď rozjíždí. „Právě začínáme zkoušet novou komedii Ať žije Bouchon!, která bude mít premiéru 8. března v Divadle u Hasičů. Nabízím hry i do jiných měst, funguje to, a já jsem zjistila, že mě to strašně baví.“

I dcera Lucie Zedníčkové je herečka, v divadelním spolku své maminky zatím ale nevystupuje. „Amelie ještě studuje gymnázium, takže herečka je zatím silný slovo. Ano, natáčí a jejím velkým snem je hrát divadlo. Zároveň ale jde svojí vlastní cestou a já jí v tom zcela cíleně nehodlám zametat cestičku, protože to je kontraproduktivní. Nikdy jí nebudu dohazovat práci, protože se jí to jednou v dobrém zúročí.“

Herečka chtěla mít dvě děti, nejdříve syna a potom dceru, a to se jí také splnilo. S bývalým manželem Vítem Pokorným má ještě syna Mikuláše. Jména oběma dětem vybírala sama. „To, že budu mít syna Mikuláše, jsem věděla, protože se mi to jméno strašně líbilo, stejně jako jméno Amelie. Podle Amélie z Montmartru to ale není, jak si všichni myslí.“

Kultovní filmy

Legendárním snímkem, ve kterém hrála, byl mimo jiné film Kouř. Vzniklo podle něj i představení v Divadle Na Fidlovačce. Herečka ho ale neviděla. „Já to mám tak, že když mám volný večer, tak jsem radši doma. Pro mě jít do divadla je jako jít do práce.“

Z natáčení Kouře před více než 30 lety si pamatuje hlavně sychravo v Ostravě, neútulnost, odstavenou fabriku a velkou zimu.

Jak vzpomíná na natáčení dalšího filmu, kultovního Saturnina? A mělo pro ni nějaký přínos účinkování v nekonečném televizním seriálu Ordinace v Růžové zahradě? Nejen to uslyšíte v záznamu rozhovoru s Alex.