MAKLÉŘ
Jedno ze slov, která za minulého režimu jakoby zemřela a v současné době se stala v češtině zase zcela běžnými, je podstatné jméno makléř. Popovídáme si dnes o jeho jazykovém zákulisí a mohu předem slíbit, že dojdeme až mořským rybám zvaným makrely.
O významu slov makléř Slovník spisovného jazyka českého sestavený a vydaný ještě před rokem 1989 říká, že je to "v kapitalismu obchodní dohazovač; dohodce, zprostředkovatel" a jako příklady uvádí spojení finanční makléř a burzovní makléř. Dále slovník upozorňuje, že slovo makléř se používá i přeneseně s hanlivým významem, například spojení politický makléř a fotbaloví makléři naznačují, že ten politik a ti fotbaloví funkcionáři se nechovají řekněme fér. V 90. letech vydaný slovník Nová slova v češtině už onen hanlivý význam neuvádí a dodává, že makléř je také prostě obchodník s cennými papíry.
Výraz makléř se do češtiny dostal z němčiny, kde zní Makler. Do němčiny se to slůvko dostalo ze středonizozemštiny, tam znělo makelare, což bylo z makelen, zprostředkovávat. Takže makléř je jedno z mála původem holandských slov, která v češtině zcela běžně používáme. Do jeho příbuzenstva patří podstatné jméno machr, kterým poněkud obhrouble označujeme odborníky a šikovné chlapíky. Toto slovo je také z němčiny, z tamního slovesa machen, dělat, které souvisí se středonizozemským makelen. Také anglické make, dělat, patří do příbuzenstva, takže do jedné jazykové rodiny patří nejen makléř a machr, ale také bookmaker a hitmaker.
Ale slíbil jsem makrelu. Pojmenování této mořské ryby je stejně jako slovo makléř středonizozemské, znělo tam makerel. Podle některých odborníků ta dvě slova souvisejí, také makerel je prý ze slovesa makelen, zprostředkovávat. Staří rybáři se totiž domnívali, že makrely doprovázejí hejna sleďů proto, že zprostředkovávají komunikaci mezi sledími samečky a samičkami.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.