Manželé Hrobařovi: První pusu Hanka dostala před 54 lety. Utekla jsem, směje se dnes

28. září 2025

Láska Hany a Jiřího se zrodila na tanečním parketu v roce 1970. Manželským slibem ji stvrdili před 51 lety. Zažili i krušné chvíle, kdy se báli o život dcery, ale i jeden o druhého.

Jiřímu je 72 let, Haně 71 let a žijí ve Slunečné v Lužických horách. Jejich láska začala 13. září 1970, kdy se oba zapsali do tanečního kurzu. Jiří s účesem jako Elvis Presley si Hanku vybral jako taneční partnerku. „Byl galantní, slušný, nemluvil sprostě. Byl mi sympatický,“ vzpomíná Hanka.

Trapas na prvním rande

Bylo jim sedmnáct a začali se do sebe zamilovávat. „Byli jsme takoví vyjukaní. Vím, že když mi dal první pusu, tak jsem utekla. Byla jiná doba, dnes to holky spíš střídají.“ Později se ale domluvili, že půjdou opravdu na rande. Jiří pozval Hanku do kina.

„V té době se nosily hodně krátké sukně. Nemohly jsme se ani ohnout, aby nic nevykouklo. Jirka mě šel vyprovodit, já ruce v kapse, zakopla jsem a letěla jsem asi deset metrů.“ „Mně jí bylo tak líto, to si nedovedete představit.“

Cesta ke svatbě

Prožívali spolu velké štěstí. Od začátku dělali všechno společně. „Hodně jsme sportovali, dělali windsurfing, jezdili jsme pod stan, na kole, na inlinech a taky na motorce. Ale jezdil jsem rozumně,“ vypráví Jiří.

Po dvou letech však Hanka musela svého milého vyprovodit k nástupu na povinnou vojenskou službu. Po návratu začali plánovat budoucnost. „Byli jsme rádi, že je to za námi,“ říká Jiří.

VIZITKA

Datum svatby: 12. října 1974 v České Lípě
Hostů: 80
Příprava: Hanka si došla ke kadeřnici, na kosmetiku a nechala se i namalovat. Také Jiří se nechal na svatbu hezky ostříhat.
Děti: 2 (dvojčata)

Na svatební noc se moc těšili. „Už v deset jsme utekli. Řekla jsem to mamince a ta nás dokonce odvezla,“ vypráví Hanka. „Maminka nám taky radila, ať děláme všechno společně, že to je poloviční starost a dvojnásobná radost.“ I po letech jí dávají za pravdu.

Vymodlené štěstí

Hana a Jiří se od začátku těšili, že založí rodinu, ale nedařilo se. Od svatby utekly dlouhé čtyři roky, než se jim to povedlo. Zato hned dvojnásobně. „Byli jsme šťastní, že máme dvojčata, ale o dcerku jsme málem přišli. Měla 1,7 kilogramů, dali ji hned do inkubátoru a odvezli do Liberce. Neviděla jsem ji tři měsíce. Kluk měl 2,3 kilogramu, starala jsem se o něj.“

Hance řekli pravdu o vážném stavu dcery až po měsíci. „Samozřejmě jsem tím stresem přišla o mléko. Nevíme, jestli tam nedoputovaly patřičné papíry, kde bylo zaznamenané, že máme oba krevní skupinu B, já Rh mínus a Jirka plus, a to je pro děti nebezpečné.“ Jiří volal do liberecké nemocnice každý den. Po nějaké době připomněl situaci s krví. „Doktor praštil telefonem, vyměnil jí celou krev a už za dva dny začala přibírat. Během dvou týdnů to byl obrat o 180 stupňů,“ líčí Jiří.

Vzedmutá vlna a prasklá cysta

I o sebe zažili strach. Když byli na dovolené v Řecku, za surfujícím Jiřím se vzedmula obrovská sedmimetrová vlna. Byl jí unášen více než 100 metrů. Hanka se jen modlila, ať to přežije. „Nejdřív jsem měla hrozný vztek, pak jsem se zase málem sesypala. Úleva přišla, až když vyplaval u břehu a se synem jsme ho vytáhli. Uvědomíte si, jak stačí málo a vše mohlo být jinak.“

Hance se nevyhnuly zdravotní problémy. Když dětem byly dva roky, praskla jí cysta. „Vylilo se jí asi litr a půl krve do břicha. Když se člověku někdo složí v náručí, tam končí legrace. Hned jsem volal záchranku, věděl jsem, že je to vážné.“

Podpora jednoho nebo druhého je v podobných chvílích nesmírně důležitá. „A čím jste starší, tím to člověk víc prožívá a uvědomuje si to,“ říká Jiří.

Po 50 letech

Manželé si užívají, jak společně vychovali děti, vybudovali si zázemí a že se můžou na sebe spolehnout. Podle nich je ve vztahu důležitá tolerance, vzájemná podpora, pokora, důvěra, dělat věci společně a neřešit nesmysly.

„Je to o tom chtít a o kompromisech. Taky už máme větší rozum,“ říká Jiří, ale Hanka se usmívá: „No, musím ho stejně trochu krotit i dnes. Loni si třeba koupil motorku a jezdí se synem. Já už se bojím.“

„Vždycky jsem chtěl být na venkově a jezdit. Máme všechno a vedle sebe mám to moje štěstí,“ naráží na Hanku a ta přitakává: „Proto jsem mu tu motorku dovolila. Aby byl šťastnej a aby si splnil sen. Akorát mám strach.“

Společně pořád i tančí. „Ale občas píchne v koleni, tak teď tolik nechodíme,“ říká Jiří.

Láska je ze všech vášní nejsilnější, neboť útočí současně na hlavu, srdce i tělo.
Voltaire

Jejich láska se časem proměnila. „Už to není tak vášnivé, ale pořád se máme rádi, bereme se kolem ramen a dáme si pusu. Miluju ho,“ vyznává se Hanka. „Miluju ji a říkám jí to často. Je potřeba zahřát srdíčko tomu druhýmu,“ říká láskyplně Jiří. „A ona mi dělá hezký den tím, že je tady se mnou. Že sdílíme společný život.“

Jakým kuriózním způsobem proběhla žádost o ruku? Platí v jejich případě, že protiklady se přitahují, nebo jsou spíš podobné povahy? Čeho si Hanka na Jiřím stále váží? A jak uspěli v manželském testu? Poslechněte si příběh zlatého páru v pořadu Zlatá láska.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu