Marta Boučková: Důvěřuj, ale moc neprověřuj

Mluvili jsme o tom, jak vzniká důvěra ve vztahu. Probírali jsme, co jí může narušit nebo zničit. A věnovali jsme se způsobům řešení takové situace ve vztahu.

Podle psychiatra a manželského poradce Miroslava Plzáka spočívá jedno z umění žít, umění vypořádat se s nedůvěrou. Vzniká z věčné nejistoty kolem nás. Její síla je mocná. Sytí ji přirozené nedostatky lidského myšlení. Mezi ně patří třeba okolnost, že nikdy nevíme, co si ten druhý myslí a co v následujícím okamžiku udělá.

Žárlení má tři stupně

Závislé typy osobnosti mohou pak na svůj partnerský protějšek žárlit. Existují tři stupně žárlení z hlediska intenzity.

První se projevuje tím, že člověk žárlí jen formou vnitřní diskuse, má jisté pochybnosti, se kterými se partnerovi nesvěří. Druhý stupeň nastává, když už jedinec vede se svým podezíraným diskusi, která zákonitě vede ke sporu a hádce. Třetí stupeň spočívá v pátracích a slídivých akcích. Žárlivec pronásleduje, sleduje, prohledává kapsy, kabelky, čte textové zprávy a prohlíží si mobilní telefon.

Nevěra (ilustrační foto)|foto: Free Digital Photos

Žárlivci bývají bezohlední, potřebují nastavit hranice

O tom, jaké praktiky žárlivec použije, kam až zajde ve své neomalenosti a hrubosti, rozhoduje jeho postavení ve vztahu. Dominantní partner žárlí surově, mstí se, je krutý a bezohledný. Submisivní se stává ufňukaným dítětem, naříká, tiše vzdoruje a vyhrožuje.

Rozsah agrese určuje druhý partner. Jeho reakce většinou stanovují hranice tomu, co všechno si může a nemůže žárlící partner dovolit.

Objekt žárlení má svůj podíl viny na rozvoji žárlivosti. Nikoli tím, že by nevěrný byl nebo být mohl, ale protože snáší a dovoluje žárlivcovo urážlivé jednání. K tomu Miroslav Plzák popisuje, že základní výrok objektu žárlení má být: „Buď se budeš léčit, nebo se rozejdeme!“

Zdroj informací: kniha Othelon aneb manuál o žárlivosti (Miroslav Plzák)