Miluju zasněžené Hrusice, říká někdejší vedoucí Památníku Josefa Lady Zdeňka Burianová
Když se řekne pohádková zima, představí si většina z nás poetické obrázky Josefa Lady. A kdo by je chtěl vidět zblízka a navíc poznat místo, které ho inspirovalo, měl by se vypravit do Hrusic na Praze-východ, kde se Josef Lada narodil a kde má dnes svůj památník. Nás obojím provedla dlouholetá přítelkyně malířovy rodiny a letitá pracovnice hrusického Památníku Josefa Lady a jeho dcery Aleny Zdeňka Burianová.
Zdeňka Burianová pochází z blízké vesničky Lendsedly, která je dnes součástí obce Kaliště. Do Hrusic chodila jako malá do školy. A právě tam poznala Josefa Ladu, kterému seděla jako pětiletá na klíně. Její dědeček, narozený ve stejném roce jako Josef Lada, s ním sedával ve druhé lavici hrusické trojtřídky.
Do Hrusic se Zdeňka Burianová přivdala. „Manžel byl původně z Hrusic, pak se odstěhoval do Prahy. Já se s ním ale potkala u nás v Lendsedlech v hospodě. Přeskočila jiskra a já jsem se ocitla v rodině Burianově a záhy zjistila, že manželova maminka je příbuzná dcery Josefa Lady Aleny. Můj muž byla navíc její kmotřenec a ona mu pak dokonce byla za svědka na naší svatbě,“ vzpomíná.
Hrusice se podle jejích slov nijak nezměnily. „Jsou urbanisticky stejné jako kdysi. Dochovaly se i ty štíty domků, které Lada maloval. A vždycky tam bývalo hodně sněhu, takže jsme zažívali tu pravou Ladovskou zimu. A tu já dodneška miluju,“ usmívá se Zdeňka Burianová.
Hrusický kostelík nestojí na vršku
Díky přátelství s malířovou rodinou se později stala vedoucí Památníku Josefa Lady. „V roce 1986, kdy jsem ještě byla na mateřské dovolené, se chystalo jeho otevření. A když manžel Aleny Ladové Jan Vrána, velký znalec Ladova díla, viděl můj zájem, začal mě do té problematiky zasvěcovat. Když se pak památník otevřel, stala jsem se jeho vedoucí a průvodkyní. A pracovala jsem tam deset let. Potom jsem sice odešla, ale zůstala jsem externí spolupracovnicí a prováděla návštěvníky, kteří chtěli dílo Josefa Lady poznat do hloubky,“ dodává.
V památníku se návštěvníci seznámí se životem i dílem Josefa Lady a také jeho dcery Aleny. „V první místnosti se dozvědí o jeho životě. Dále se Josef Lada představuje jako malíř lidových zvyků, tedy Mikuláše, Vánoc, Velikonoc a podobně. V prvním patře je pak místnost věnovaná Haškovi. Tedy ilustracím Josefa Lady k dílu Jaroslava Haška, nejenom ke Švejkovi.“ Nahlédnout je ale možné i do Ladovy pracovny, do místnosti, která ho představuje jako ilustrátora knížek pro děti jiných autorů, a také do pokoje věnovaného jeho dceři Aleně.
V Hrusicích nemůžete minout místní dominantu, kterou díky Ladovým obrázkům všichni známe. Kostel sv. Václava. „Jenom nestojí na vršku, jak si to pan Lada představoval, a není kolem něj hřbitov, protože ten byl později přestěhován za Hrusice. Ale je u něj významný románský ústupkový portál z přelomu 12. a 13. století, který byl později zazděn a teprve v roce 1853 ho odkryl blesk. Pak byl zrestaurován a v současné době je v učebnici architektury. Restaurátoři tvrdí, že pokud by nebyl zazděn, tak by se do dnešních dnů nedochoval,“ popisuje Zdeňka Burianová.
A navštívit můžete i Hrusickou hospodu nebo slavnou hospodu U Sejků. „Za Ladova života byly v Hrusicích hospody tři. Nejznámější byla ta U Sejků, tam měl Lada svého přítele, pana hospodského Sejka. Ale Ladův známý obraz Hospodská rvačka je vlastně poskládaný ze všech těch tří tehdejších hospod,“ vysvětluje pamětnice.
Pochod Po stopách kocoura Mikeše
Podle Ladova odkazu se můžete projít i okolím Hrusic. Je tam připravených dokonce několik stezek. „Jednak je to Stezka Pohádkové Hrusice, kterou lemují panely, na kterých jsou uvedena místa, kde žily ty Ladovy postavičky. Bubáci a hastrmani, Kmotra liška a řada dalších.“ Další stezka je umístěna přímo v zahradě Ladova památníku. Tam děti poznají, jaké bylo dětství za života Josefa Lady.
Nejvýznamnější je stezka, která se jmenuje Mikešova cesta. „Pravidelně se na ní koná pochod Po stopách kocoura Mikeše. Start bývá v infocentru v Mnichovicích, kde lidé dostanou startovní listinu, první razítko a všichni účastníci také od Mařenky Kudláčkové na cestu buchtu. A pak procházejí místy, kde dostávají další razítka. Na některých zastaveních jsou i restaurace, kde jsou jednak razítkovací místa, ale zároveň účastníci dostanou zdarma pohoštění,“ doplňuje Zdeňka Burianová.
Co dalšího na Mikešově cestě turisty čeká, jak Josef Lada na postavu mluvícího kocourka vlastně přišel a jaké zajímavosti jsou v Hrusicích ještě k vidění, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
