MUZIKA-část druhá

Včera jsem říkal, že podle Slovníku spisovného jazyka českého má výraz muzika v češtině celkem pět významů. Za prvé hudba, za druhé kapela, za třetí lidová taneční zábava, což jsou výrazy z obecné češtiny, a tedy nespisovné. Stejně nespisovný, dokonce argoticky, tedy v řeči zločinců užívaný, je význam muzika rovná se pohlavní nemoc. Jako expresívní je ve slovníku označen význam muzika rovná se hudební nástroj, jako příklad k němu je tam uvedena věta z K.V. Raise "basa je přec jen těžká muzika".

Slovo muzika k nám přešlo přes němčinu, kde Music je z latinského musica, které znamenalo hudba. Latinské slovo vzniklo zkrácením z řeckého slovního spojení mousiké techné, tedy múzický způsob, činnost, kterou dělají Múzy, a staří Řekové tímto spojením neoznačovali jen hudbu, ale i básnictví. Ano, to hovorové slovo muzika, které mají podle mne zakázané moderátoři soukromých celoplošných stanic, má hodně vznešený původ. Jde přímo o Múzy, o bohyně umění, o devět dcer nejvyššího řeckého boha Dia a bohyně paměti Mnémosyny. Nebudu je tu všechny jmenovat, z poslechu byste si ten výčet stejně nezapamatovali. Jen povím, že seznam rezortů, které jednotlivé Múzy měly jaksi na starosti, dnes působí trochu nečekaně. Epické, lyrické a milostné básnictví měly každé jednu svou vlastní Múzu, také o komedii a tragedii se staraly dvě Múzy, takže Thálie není múzou divadla, jak většina lidí soudí a jak se také často píše, ale jen Múzou komedie, Múza tragedie se jmenovala Melpomené. Svou Múzu měly i další umělecké obory: tanec a sborový zpěv. Poslední dvě Múzy pak měly na starosti obory, které my dnes za umělecké nepokládáme, totiž dějepisectví a astronomii. Přičemž malířství a sochařství se naopak za starého Řecka za umění nepokládaly, to byly jen techné, což bychom mohli přeložit jako řemesla. K Múzám se ještě jednou, po Velikonocích vrátím.