Myšlenky z židovské moudrosti

8. listopad 2009

Každý národ má svá rčení, průpovídky, přísloví. Nejinak i ten židovský. Výbor takových výroků k poznání a poučení uspořádal již před několika lety ve francouzštině Nicholas Schultz, česky jeho kniha vyšla pod názvem "Myšlenky z židovské moudrosti". V překladu Aleny Bláhové si z ní nyní několik takových židovských moudrostí poslechneme. Spojuje je téma lidských ctností.

Kdo dává, ať nepřipomíná. Kdo dostává, ať nezapomíná.

Když někdo dává a přeje si, aby ostatní nedali nic, to je ješitnost;
Když někdo chce, aby druzí dávali, ale sám nedá, to je lakomství;
Když někdo dává s přáním, aby i druzí byli štědří, to je dobročinnost;
Když však někdo nedává a nechce, aby se dávalo, to je krutost.

Nepohrdej nikým, každý může mít svou velkou chvíli.

Kritika se má podobat stohu slámy, který píchá, ale neřeže.

Kdo si říká, co chce, slyší, co nechce.

Nikoho nekárej, dokonce ani zlého; kárej jen jeho špatné sklony.

Suď každého na vahách zatížených v jeho prospěch.

Slabý jen nezná svou sílu.

Jestliže věříš, že lze ničit, věř i tomu, že lze napravit.

Pokora je slávou moudrosti.

Pokud ohýbáte hřbet jako třtina, brzy vám začnou lidé šlapat po hlavě.

Chceš-li někomu prokázat dobro, nežádej jeho souhlas.

Všechno na světě lze napodobit, jen pravdu ne. Neboť napodobená pravda už není pravdou.

autor: Leo Pavlát