Na české zahrádky se vlivem změny klimatu stěhují i subtropické rostliny. Daří se tu olivovníku i některým palmám
Změna klimatu je patrná i na českých zahrádkách. Přestože jarní mrazíky umějí poničit základ budoucí úrody, celkový průběh zim je poměrně mírný a dají se tu pěstovat i teplomilnější druhy.
Příkladem může být olivovník nebo fíkovník, pěstují se nejen na jižní Moravě, ale umějí to už i zahrádkáři třeba na severu Čech. Dokonce už jsou vyšlechtěné odrůdy, které jsou odolnější. Snášejí mrazy až do minus 15 stupňů, i když mladé rostliny je přece jen lepší pěstovat jako přenosné.
U fíkovníku se dočkáte i sladkých plodů, navíc je zdobný i svými listy.
Dobře se dá pěstovat i ovoce jménem tomel neboli kaki. I tady existují šlechtěnci, kteří se s mírnější zimou dokážou vyrovnat. Také některé palmy zvládají naše podnebí, i když na zahradě mohou působit poněkud zvláštně.
Není žádoucí, aby se nepůvodní druhy šířily do volné přírody. Existuje už i seznam takových rostlin. Dobře známý je problém s bolševníkem, netýkavkou nebo pajasanem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
