Na české zahrádky se vlivem změny klimatu stěhují i subtropické rostliny. Daří se tu olivovníku i některým palmám
Změna klimatu je patrná i na českých zahrádkách. Přestože jarní mrazíky umějí poničit základ budoucí úrody, celkový průběh zim je poměrně mírný a dají se tu pěstovat i teplomilnější druhy.
Příkladem může být olivovník nebo fíkovník, pěstují se nejen na jižní Moravě, ale umějí to už i zahrádkáři třeba na severu Čech. Dokonce už jsou vyšlechtěné odrůdy, které jsou odolnější. Snášejí mrazy až do minus 15 stupňů, i když mladé rostliny je přece jen lepší pěstovat jako přenosné.
U fíkovníku se dočkáte i sladkých plodů, navíc je zdobný i svými listy.
Dobře se dá pěstovat i ovoce jménem tomel neboli kaki. I tady existují šlechtěnci, kteří se s mírnější zimou dokážou vyrovnat. Také některé palmy zvládají naše podnebí, i když na zahradě mohou působit poněkud zvláštně.
Není žádoucí, aby se nepůvodní druhy šířily do volné přírody. Existuje už i seznam takových rostlin. Dobře známý je problém s bolševníkem, netýkavkou nebo pajasanem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
