Na hvězdárně v Ondřejově máme největší dalekohled v České republice, říká astronom Pavel Suchan
V Ondřejově na Praze-východ stojí na vrchu jménem Manda už 125 let hvězdárna. Není ovšem lidovou hvězdárnou, která nabízí pohled na noční oblohu. Přesto se do ní můžete vydat na prohlídku a uvidíte toho víc než dost. Navíc se můžete projít krásně upraveným okolním parkem. Celým areálem hvězdárny nás provedl tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd České republiky Pavel Suchan.
Pražský továrník Josef Frič koupil na konci 19. století na ondřejovském vrchu Manda pozemek a začal na něm budovat soukromou hvězdárnu. Výstavba trvala téměř 15 let, protože ji financoval ze svých vlastních prostředků. „Je to nejstarší a zároveň největší hvězdárna na našem území,“ říká Pavel Suchan.
Na ondřejovském kopci přitom ale nevyrostla jen jedna budova, ale hned několik. Jako první vznikla v roce 1905 Fričova vila, jako druhý pak o dva roky později domek pro zahradníka, neboť Frič založil u hvězdárny zároveň arboretum. Potom vyrostly ještě čtyři pozorovací domky s odsuvnou střechou a dvě kopule.
V roce 1928 daroval Josef Frič hvězdárnu při příležitosti desátého výročí založení republiky československému státu. „Já bych chtěl panu Fričovi poděkovat za ten úžasný dar, protože on ji vybudoval jako svoji soukromou hvězdárnu. A měl tolik nadhledu, že sám věděl, že by byl spíš brzdou. A že když ji odevzdá státu, bude ta hvězdárna dál fungovat,“ vysvětluje astronom. Dnes je hvězdárna pracovištěm Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Přesto se na hvězdárnu v Ondřejově můžete vydat. Od května do září se každý víkend konají prohlídky pro veřejnost. Další možností jsou pak mimořádné akce jako například květnový Den otevřených dveří nebo podzimní Evropská noc vědců, která letos připadne na 6. října.
Dalekohled v akváriu
Během prohlídky se návštěvníci dostanou do tak zvaného muzea, kde jsou k vidění historické přístroje. Potom nahlédnou do západní a centrální kopule, tedy do historických kopulí, a poté projdou celým areálem, kde uvidí radioteleskopy. A také dva velmi zvláštní dalekohledy.
„Ty vypadají trochu jako lešení. Jsou to tak zvané Čerenkovovy dalekohledy, které se používají na zachycování událostí vysoce energetických částic, jež se uvolnily při nějaké události ve vesmíru. Když zachytí spršku těchto částic, tak víme, že tímhle směrem se ve vesmíru něco stalo,“ popisuje Pavel Suchan.
A kromě toho se návštěvníci dostanou i k největšímu dalekohledu, který u nás máme. „Průměr jeho primárního objektivu je 2 metry, stavební délka přibližně 10 metrů a hmotnost je asi 83 tun. Zjednodušeně si můžeme představit autobus, který se v kopuli otáčí,“ usmívá se astronom.
Dalekohled je umístěný v kopuli na okraji areálu, na speciální místě, kde se tvoří méně kupovité oblačnosti a kde jsou tím pádem pozorovací podmínky nejlepší. „Lidé se na něj mohou podívat z tak zvané návštěvnické galerie, odkud ho v podstatě vidí jako v akváriu. Přímo k němu návštěvníky pustit nemůžeme, protože každý z nás vydechuje vlhkost a má i určitý tepelný výdej, kromě toho by se to prostředí zaprášilo,“ vysvětluje Pavel Suchan.
Jaká pozorování vás při prohlídce hvězdárny čekají, jak zajímavý je okolní park a co pozoruhodného je v něm k vidění, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
