Na Kozákově vznikaly kamenné nástroje z drahokamů i falešné mince. Drábovna strážila kupeckou stezku

K Drábovně na Kozákově nás zavedl ředitel Muzea Českého ráje v Turnově Jan Prostředník
Mezi dominanty Českého ráje na severu Čech patří vrch Kozákov. Nejvyšší hora regionu je známá jako vyhaslá sopka a také jako naleziště polodrahokamů. Hoře, která je opředena řadou pověstí, se věnovali básníci i spisovatelé. A také archeologové.
Vrchol Kozákova byl po staletí pustý, ale na jeho stráních bylo živo už v pravěku. Jeskyně na jihozápadním úbočí byly osídleny už před deseti tisíci lety a ve středověku se v nich razily falešné mince. Pod Kozákovem vedla důležitá obchodní stezka, kterou nejspíš strážila Kozákovská Drábovna.
V oblasti přímo pod Kozákovem se nacházela řada jeskyní, skalních dutin, kterým se říká pece. Zemanova pec v ústí Měsíčního údolí, dnes zcela zničená, ukrývala zlomky keramiky a štípaných nástrojů. Nejstarší nalezené předměty jsou z období střední doby kamenné.
Skromné pozůstatky této pece vynecháme a zastavíme se v Babí peci, prostorné skalní dutině o velikosti 18 x 6 až 8 metrů. „V této a dalších dutinách byla vyráběna štípaná kamenná industrie z místních kozákovských kamenů. Z jaspisu, achátu, chalcedonu, křišťálu a dalších,“ říká archeolog a ředitel Muzea Českého ráje v Turnově Jan Prostředník, který nás vede z Vesce na Drábovnu po červeně značené turistické stezce.
Drahokamy byly v té době považovány také za drahé kameny, ale nikoli pro ozdobu. Dobře se z nich vyráběly různé nástroje. První stopy využívání prostoru Babí pece se vážou k období 7 a 8 000 let před naším letopočtem. Takže osídlení lovci a sběrači proběhlo už ve střední době kamenné. Historie této i nedaleké Kudrnáčovy pece je velmi bohatá.
Období vrcholného středověku
I ve středověku zde působila dílna, ale penězokazecká. Falešné mince se zde razily ve druhé polovině 15. století. Byly sice pochybné kvality, ale platit se jimi dalo. Třeba kupcům na nedaleké kupecké stezce, která z Českého ráje mířila do Slezka a do Lužice. Propojení tří regionů dělalo ze stezky důležitou komunikaci, na kterou bylo potřeba dohlížet kvůli bezpečnosti. A zřejmě proto vznikla Kozákovská Drábovna.
Z Drábovny se dochovala už jen tesaná jeskyně a několik dráží a kapes ve skalním hradlu. Do pískovce se dobře tesalo, ale archeologové dnes nedokážou určit, kdy tomu tak bylo. Lokality jako Kozákovská Drábovna měli v oblibě i lovci, takže svého času mohla sloužit i jim. Anebo také ptáčníkům nebo dehtářům či smolařům. Na skále se nedochovaly žádné archeologické nálezy, ale pod Drábovnou jsou skalní převisy s dochovanou středověkou vrstvou. Dříve strategické, dnes romantické místo leží asi jen kilometr pod vrcholem Kozákova, kam vede červená turistická stezka z Vesce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.