Na zámku Hrubý Rohozec uvidíte i samurajskou zbroj. V anglickém parku si můžete udělat piknik
Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.
„Mezi další důležité majitele řadíme Krajíře z Krajku, kteří na počátku 16. století uskutečnili rozsáhlé stavební úpravy a podařilo se jim hradu vtisknout podobu pozdně gotického sídla. Dalšími majiteli byly Vartenberkové. Ti v druhé polovině 16. století uskutečnili velkou přestavbu, tentokrát renesanční. Po Vartenbercích se majitelem stal v roce 1623 Albrecht z Valdštejna, který zámek vlastnil pět let, až do roku 1628, kdy od něj Hrubý Rohozec odkoupil Mikuláš Des Fours,“ říká kastelánka státního zámku Hrubý Rohozec Eliška Kořánová.
Také příslušníci rodu Des Fours zámek několikrát přestavovali. Hned v 17. století to byla barokní úprava, z této doby se dochoval interiér zámecké kaple Nejsvětější Trojice. Mezi její zajímavosti patří na oltáři vyobrazené peklo nebo relikvie Mikuláše Des Fours v podobě zubu. Pozornost si zaslouží i varhany, které mají 606 píšťal. V 19. století zámek získal svou konečnou empírovou podobu podle návrhu architekta Jana Filipa Joendla. Další romantické úpravy už neměly významnější vliv.
Soukromé šlechtické pokoje
Návštěvníci zámku si mohou prohlédnout na tři desítky místností zařízených tak, jak vypadaly v roce 1932 za panování předposledních hraběcích majitelů, rodiny Mikuláše Vladimíra Des Fours Walderode. Mezi významné interiéry patří zámecká jídelna s výmalbou ve stylu romantické gotiky nebo velká knihovna. „Ta sloužila hlavně pánské společnosti, byla to zároveň i jakási obrazárna, kde se rodina chlubila dlouhou historií svého rodu. Jinak celá knihovna na zámku Hrubý Rohozec čítá okolo deseti až dvanácti tisíc knih,“ říká kastelánka.
Zatímco hrabě měl tři místnosti, hraběnka měla čtyři a koupelnu navíc. I tyto pokoje jsou plně vybavené včetně detailů, jako je třeba funkční hrací skříňka. „Kromě vybavení funkčními přístroji a fotografiemi nám tady zůstaly od pamětníků i různé historky. Například syn majordoma, pan Pavelka mladší, nám vyprávěl spoustu veselých historek o hraběcích dětech. Jak si hrály venku a také o tom, jak tady fungovalo služebnictvo a jak se k nim hrabě choval,“ podotýká průvodce Josef Kořán.
Piknik v zámeckém parku
V druhém zámeckém patře jsou dětské pokoje a také pokoj bratra předposledního majitele. „Jmenoval se Kuno Theodor a pracoval jako japonský velvyslanec, takže tu máme řadu velice vzácných a drahých předmětů. Mezi nejvzácnější patří kompletní samurajská zbroj z 15. století,“ dodává kastelánka.
První zámecké patro tvoří základní prohlídkový okruh, druhé patro výběrový okruh, další okruh je určený pro nejmenší návštěvníky a letošní rok je možné absolvovat také prohlídku Po stopách renesance zaměřenou na nejstarší historii zámku.
Ke správnému zámku patří samozřejmě i zámecký park a i tím se Hrubý Rohozec může pochlubit. Je volně přístupný a do anglického parku si lze v zámecké kavárně zapůjčit piknikové deky, hry a zakoupit občerstvení.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
