Na svatého Marka sej oharka, říká se. Ve vyšších polohách raději výsev okurek ještě o týden, dva posuňte
Které druhy zeleniny můžeme vysévat začátkem jara? A se kterými bychom měli počkat na závěr dubna? Kterým výsevům svědčí suchá a kterým mokrá jara? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Vlhčí jaro přeje výsevům mrkve, petržele, kopru. Jestliže zaprší tak často, aby vrstva země okolo semínek mrkve nikdy neuschla, slíbí nám dobře vzcházející porost slušnou úrodu. Mrkvi nevadí, ani když je vláhy více. Příroda a člověk jsou ovšem připraveni i na opačnou variantu.
Je-li suché jaro, vysévejte hrách a ředkvičky. Větší semena se dokážou se sušší půdou vyrovnat lépe. Říká se: ‚V březnu prach, jistý hrách‘. Když je totiž mokro a zima, půda má do pěti stupňů Celsia, hrách v zemi nabobtná a má tendenci podlehnout houbovým chorobám. Nebo ho začnou likvidovat mnohonožky a larvy hmyzu (drátovci, možná ponravy a larvy zlatohlávků). Nebude z něj nic.
O hrachu se také říká, že snese teploty do - 5 °C. Je to pravda, ale musí v té době být už nad zemí, mít tak 2 až 3 centimetry výšky.
Podobné je to se semeny okurek, tykví. V době, kdy je teplota půdy tak nízká, že tato semena nedokážou vyklíčit a vyrašit nad zem, ve studené zemi je potká podobný osud, jako semena hrachu. Shnijí nebo je něco sežere.
To, že se semena okurek i tykví často prodávají namořená proti chorobám či škůdcům (mají např. modrou barvu), v tomto případě nepřináší žádný výsledek.
Která semena tedy můžeme vysévat už na začátku jara? Poslechněte si v reportáži.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
