Už jste slyšeli o světelných kořenech? Co jsou zač, opravdu svítí a dají se jíst?

18. březen 2022

Ptáte se, jak pěstovat hlízy, kterým se přezdívá světelné kořeny a říká se o nich, že jsou léčivé. Vysadit je můžete i u nás, budete ale potřebovat speciální substrát a pro nadzemní část konstrukci jako pro chmel. Jedná se o čínský jam, vysvětluje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

„Čínské jamy můžete pěstovat jako alternativu k bramborám. Jsou zdrojem škrobu, ale na rozdíl od brambor neobsahují solanin. Čínský jam (Dioscorea batatas) tvoří nad zemí popínavou nať šplhající do výšky 5 až 6 metrů. Pod zemí má hlízy, podle stáří a vitality rostlin sahají do hloubky přes jeden metr.

Hlízy jsou křehké, špatně se z normální zeminy dostávají. Proto se pěstují v asi metr vysoké vrstvě křemičitého jemného písku, nad kterým je navršený živný substrát. V něm rostlina (z řízků) koření a získává výživu, do písku pod substrátem tvoří jedlé hlízy. Jam je dvoupohlavní. Rostliny samčí se občas ‚zblázní‘ a přemění na samičí. Pak je může opylit pyl z okolních rostlin, vytvoří semena.

Velikost pahlízek

Semeny se jam ale nemnoží, na to se používají buď pahlízky z natě, nebo vrchní část hlíz. Ke konzumaci se mohou pěstovat jak samčí, tak samičí rostliny. Pokud mají mít přídomek ‚světelný kořen‘, musí se jednat o samce. Rostlina má být navíc pěstovaná podle pravidel biodynamického zemědělství. Pak se prý do hlíz stahuje takzvaný světelný éter, což je podle čínské medicíny určitá energie, která má pozitivní vliv na zdraví.

Můžeme se nad tím usmívat, ale důvod, proč se tyto rostliny pěstují už tisíce let a k jejich charakteristice patří motto: kdo jí světelný kořen, přilévá si vosk ke svíci svého života, jistě existuje. Možná pochopíme, když si rostlinu pořídíme a budeme se při jejím pěstování řídit výše uvedeným způsobem, a ‚světelný kořen‘ pak budeme jíst.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.