Mák můžeme vysévat na sníh, část makových zrníček si předtím opražíme na pánvi

„Konec února je docela vhodnou dobou pro výsev máku. Potřebuje ke klíčení vláhu a nevadí mu, že ho sejeme třeba i na sníh nebo na zmrzlou zem. Mák vyséváme do řádků. Vezmeme kupříkladu 15 dkg máku, z toho 10 dkg opražíme na pánvi, a pak smícháme s 5 dkg neupraveného máku. Proč? Maková zrnka jsou tak drobná, že máme při setí pocit, že v dlani držíme strašně málo zrníček. A sejeme nahusto. Nedáme si tu práci, abychom seli pomalinku, po špetkách. Tím takzvaně mrtvým osivem docílíme toho, že porost nebude tak hustý.

Pokud máme záhon metr široký, uděláme 3 až 4 řádky. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami v době, kdy mák dosáhne výšky 10 až 15 centimetrů, by měla být 5, 8 nebo 10 centimetrů, podle toho, jak robustní odrůdu pěstujeme. Zbytek rostlin vyhodíme.

Mák se seje na konečné stanoviště, už se nepřesazuje. Má silný kůlový kořen, který ho solidně kotví v půdě. Nesmí se ale vysévat a poté přepichovat, přesazovat. Jakmile kořínek poškodíme, málokdy zregeneruje tak, aby rostlinu v zemi udržel v době, kdy v makovici dozrává mák. Obyčejně při nějakém větším větru nebo po dešti by porosty polehly, vyvracely se.

Sklízíme suché makovice. Obyčejně se pěstují takzvané máky slepáky, u kterých nejdou z makovic semena vysypat. A máky hleďáky, které jsou pod vrcholem makovice otevřené. Semeno se musí dobře usušit, aby nehořklo a nežluklo.“