Název Radhošť dal hoře Radegast, pohanský bůh plodnosti a úrody
Sedmá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd není jen tak obyčejná hora. A to nejen proto, že byla údajně místem čarodějnických sabatů.
Jméno jí dal Radegast, pohanský bůh plodnosti a úrody. Radhošť byl posvátným místem starých Slovanů. Odpradávna stávala na vrcholu hory Radegastova socha. Prý byla vyřezaná ze dřeva, na sobě měla pancíř z ryzího zlata a na hlavě majestátní helmu. Byla součástí Radegastovy svatyně, kde bůh přijímal oběti.
Sochu údajně dali odstranit šiřitelé křesťanské víry Konstantin a Metoděj. Podle pověsti ji nezničili, ale schovali. Prý ji pohanští kněží stihli ukrýt v podzemních chodbách, v tajné svatyni. Střeží ji prý drak a velký černý pes. Pod Radhoštěm totiž údajně vedou rozsáhlé podzemní chodby, místní jim říkají ďúry, kterými se snad dá dojít až na Velehrad.
Radegastova socha na Radhošti už zase stojí. Nemá už pancíř z ryzího zlata, ale má býčí hlavu, drží roh hojnosti a na nohách má obuté valašské krpce. A své místo mají na vrchu i Konstantin s Metodějem. Sousoší věrozvěstů je dílem akademického sochaře Albína Poláška. Pohanský bůžek u jejich nohou je obrazem poraženého pohanství.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
